Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 7/2002

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. F., rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 10. 2. 1999, sp. zn. 4 Ls , a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců v souběhu s trestným činem výdělečného převádění cizinců uskutečňovaného ve skupině ve třech případech podle č. 1, 2, , 2 cizineckého zákona, Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu jednoho roku a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu i. d. OPf., Spolková republika Německo, ze dne 10. 2. 1999, sp. zn. 4 Ls , jenž nabyl právní moci dne 19. 4. 1999, byl P. F. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců v souběhu s trestným činem výdělečného převádění cizinců uskutečňovaného ve skupině ve třech případech podle č. 1, 2, , 2 cizineckého zákona, Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že ve prospěch české převaděčské organizace napomáhal v ilegálním převádění cizích státních příslušníků z České republiky na území Spolkové republiky Německo, a to tak, že na německém území v blízkosti státní hranice přebíral do automobilu osoby převedené přes hranici pěším převaděčem a tyto pak dále přepravoval do vnitrozemí. Konkrétně se uvedeným způsobem účastnil ilegálního převádění v těchto případech:

1. dne 29. 5. 1998 okolo 12.00 hod. na spojovací silnici mezi místy L. – L. v oblasti B. Ž. R. převzal do skříňového automobilu české státní poznávací značky 8 jugoslávských státních příslušníků a dopravil je do M.;

2. dne 16. 6. 1998 u E. převzal do, pro tyto účely, najatého nákladního automobilu zn. Iveco, německé státní poznávací značky 34 jugoslávských a libanonských státních příslušníků a dopravil je k restauraci P. na spolkové dálnici A 93, kde automobil i s přepravovanými osobami převzala další osoba k další jízdě do A.;

3. v noci z 23. na 24. 6. 1998 u E. převzal do, pro tyto účely, najatého skříňového automobilu VW LT 15 jugoslávských státních příslušníků a dopravil je do M.;

4. dne 30. 6. 1998 v tzv. skladišti v parku lesní zvěře u E. převzal do, pro tyto účely, najatého skříňového automobilu Mercedes Sprinter, německé státní poznávací značky, 31 jugoslávských státních příslušníků k další přepravě do M. Poté co osoby nastoupily do vozu, jevil se mu jejich počet pro další přepravu příliš vysoký, od svého záměru upustil a osoby nechal opět vystoupit. Následně byl, stejně jako pěší převaděč a převáděné osoby, zadržen.

Ve všech případech odsouzený jednal s vědomím, že převáděné osoby nedisponují potřebnými doklady pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za svou účast při převádění obdržel v prvním shora popsaném případě 500 DM, v druhém případě mu byla stejná částka přislíbena, ve třetím případě obdržel 500 DM a 900 Kč a v posledním případě mu byla opět přislíbena částka 500 DM. Za uvedené trestné činy byl P. F. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu jednoho roku a šesti měsíců.

Dne 17. 1. 2002 pod sp. zn. 2805/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen „“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. F. opakovaně napomáhal pro finanční prospěch v organizované ilegální přepravě velkého množství osob přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o rozmáhající se společensky nebezpečnou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Byl mu také uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík