Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 C 293/2020

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Cholastovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.300 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11.550 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15.850 Kč od 17. 3. 2018 do 17. 2. 2020 ve výši 8,5 % ročně, a dále co do úroku z prodlení z částky 11.550 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.300 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 11.550 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15.850 Kč od 17. 3. 2018 do 17. 2. 2020 ve výši 8,5 % ročně, a dále co do úroku z prodlení z částky 11.550 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 1. 8. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15.850 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o úvěru dne datum ve výši 26.550 Kč (sestávající z jistiny ve výši 15.000 Kč a vyčísleného úroku ve výši 11.550 Kč). Žalovaný se měl zavázat uvedenou částkou splácet týdenní splátkou ve výši 443 Kč. Žalovaný však neměl splácet pravidelně, měl zaplatit pouze částku ve výši 10.700 Kč, splatnost pohledávky tak podle smluvního ujednání měla nastat 14. 7. 2017, žalobkyně však požaduje úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy od 16. 3. 2018.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud žalobkyni usnesením ze dne 14. 12. 2020, č.j. -9, vyzval, aby ve lhůtě 30 dní doplnila její skutková tvrzení o to, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a označila důkazy k prokázání takto doplněných tvrzení. Výzva byla žalobkyni doručena dne 17. 12. 2020. Žalobkyně k výzvě soudu ničeho nedoplnila.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu neomluvil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 31. 12. 2020 (stejného dne byla žalovanému doručena i žaloba). Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za zjištěnou dohodu mezi účastníky o poskytnutí úvěru/peněžních prostředků žalovanému ve výši 15.000 Kč žalobkyní při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavazuje vrátit žalobkyni uvedenou částku spolu s úrokem ve výši 5.250 Kč (zapůjční úroková sazba má být ve výši 66 % p.a.), poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3.000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.300 Kč, jako celková výše spotřebitelského úvěru je uvedena částka ve výši 26.550 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek v jednotlivé výši 442,50 Kč, první splátka je splatná 27. 1. 2017, každá další měla mít splatnost vždy 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Žalovaný se dále zavázal v případě jejího prodlení s úhradou splátek zaplatit náklady účelně vynaložené žalobkyní v souvislosti s jeho prodlením, smluvní pokutu a úrok prodlení v zákonné výši. Ohledně bližších podmínek u jednotlivých nároků je odkázáno na smluvní podmínky, které mají být nedílnou součástí smlouvy. Smlouva je podepsána dne datum. Žalovaný je ve smlouvě označen osobními údaji včetně rodného čísla, čísla OP, adresou trvalého pobytu a doručovací adresou.

Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje již výše uvedené údaje o spotřebitelském úvěru, žalovaný formulář podepsal dne datum.

Z evidenční karty klienta má soud za zjištěné vyplněné informace týkající se žalovaného, žalovaný uvedl jednotlivé adresy, na kterých může být zastižen, uvedl i adresu trvalého pobytu. Vyplnil, že je nájemníkem, není majitelem vozu ani nemovitosti, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník, jeho plat činí 9.500 Kč, z jiného zdroje příjmu má ještě částku 1.400 Kč. Z výdajů uvedl nájemné v částce 2.500 Kč, náklady na energie 500 Kč, telefon/internet 200 Kč a jiné náklady v částce 2.000 Kč. V sekci označené ověřené dokumenty je zaškrtnuto ověření OP, pracovní smlouvy, SIPA a 3x výplatní pásky. Evidenční karta klienta je žalovaným podepsána dne datum.

Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na splátky plnil nikoliv řádně a včas, nicméně celkem na splátkách zaplatil 10.700 Kč.

Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil výzvu žalobkyně žalovanému k úhradě nedoplatku na úvěru ve výši 15.850 Kč, žalovaný je vyzván k úhradě do 7 dnů od doručení upomínky. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu adresa.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen “”) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informace dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. Objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. Státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

8. Podle rozsudku Soudního dvora EU, ze dne 5. 3. 2020, C -679/18, články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. Povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl. 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze a podmínky, že spotřebitel tuto namítne, a to v tříleté promlčecí době.

9. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný kartu klienta podepsal dne 19. 1. 2017, stejného dne podepsal standardní informace o spotřebitelském úvěru, samotná smlouva o spotřebitelském úvěru byla žalovaným podepsána dne 20. 1. 2017. Soud dospěl k závěru, že v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jedná o smlouvu, která podléhá nutnosti žalobkyně náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele (údaje žalovaného odpovídají fyzické osobě nepodnikající). Soud k tomu, zda žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst.1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil i bez námitky žalovaného ve smyslu výše citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (viz výše citované rozhodnutí Soudního dvora EU), tj. ex officio. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně přezkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr v rámci předsmluvní fáze závazkového vztahu. Součástí listinných důkazů sice byla evidenční karta žalovaného, žalobkyně nicméně ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti ničeho v žalobě netvrdila. Soud žalobkyni ještě před nařízeným jednání vyzval k doplnění tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, včetně označení důkazů, ve lhůtě 30 dní od doručení usnesení. Žalobkyně však ve stanovené lhůtě ohledně úvěruschopnosti žalovaného neuvedla, neoznačila ani žádné důkazy. Žalobkyně tudíž dostatečně netvrdila a neoznačila důkazy k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud sice provedl dokazování evidenční kartou žalovaného, nicméně samotné vyplněné údaje žalovaným nenahrazují procesní povinnost žalobkyně.

10. Soud proto z výše uvedených důvodů předloženou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne anonymizováno rok posoudil podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. S uvedenou neplatností je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru spojena povinnost žalovaného vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, tj. částku 15.000 Kč, a to v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se tedy o vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy. Žalovaný již na jistinu spotřebitelského úvěru zaplatil částku 10.700 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku ve výši 4.300 Kč na jistině spotřebitelského úvěru. Soud současně dospěl k závěru, že žalovaný měl) i přiměřenou dobu k vrácení poskytnuté jistiny. Jistina byla žalovanému poskytnuta dne 20. 1. 2017, k jejímu vrácení byla vyzván výzvou, která byla žalované odeslána dne 5. 2. 2020. Doba, která uplynula od poskytnutí žalované jistiny, do doby, než byl žalovaný vyzván k její úhradě, je dobou přiměřenou možnostem žalovaného. Žalovaný se do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny v nesplacené výši mohl dostat jedině na základě výzvy žalobkyně doručované žalované dne 8. 2. 2020. Z výzvy vyplývá, že dluh měl být zaplacen do sedmi dnů od doručení výzvy, při zohlednění domněnky doby dojití podle , , plus sedm dní pro zaplacení, je zřejmé, že žalovaný byl již k 18. 2. 2020 v prodlení s vrácením nezaplacené jistiny žalobkyni. Pokud tedy žalobkyně žádala úrok z prodlení za dobu od 17. 3. 2018 z částky 15.850 Kč, je možné žalobě částečně vyhovět i v části úroku z prodlení z částky 4.300 Kč, nikoliv z celé požadované částky 15.850 Kč ( cit. zákona). Soud se domnívá, že ve výzvě stanovená lhůta 7 dnů je lhůtou přiměřenou možnostem žalovaného pro vrácení dlužné částky, i s přihlédnutím k tomu, že jistina samotná byla žalovanému poskytnuta již dne datum.

11. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do nezaplacené jistiny v částce 4.300 Kč a co do úroku z prodlení z této částky od 18. 2. 2020 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle V řízení byl úspěšnější žalovaný, náležela by poměrná část náhrady nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo k jejich náhradě.

13. Lhůta k plnění byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.