Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2171/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. května 2000, č. j. -29, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi z nájmu „bytu č. 13, I. kategorie, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, ve 4. patře domu č. p. 1237 v P.“, určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalovanému uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů poté, co mu bude zajištěno přístřeší, a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. května 2001, č. j. -62, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Vzhledem k učiněným skutkovým zjištěním pokládal odvolací soud za správný jak závěr o naplněnosti výpovědního důvodu podle , , v tehdy platném znění (dále jen „obč. zák.“), tak také závěr o přisouzené bytové náhradě (ve smyslu /správně / odst. 5 věty první obč. zák.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení , , ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 (dále jen „ “), a odůvodnil je nesprávným právním posouzením věci. Uplatnil tak dovolací důvod podle , v jehož rámci zpochybnil právní posouzení věci odvolacím soudem ve smyslu obč. zák. Navrhl, aby dovolací soud zrušil nejen napadené rozhodnutí odvolacího soudu, nýbrž i rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s právním posouzením věci odvolacím soudem a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) řešil nejprve otázku, zda o dovolání má rozhodnout podle ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nebo podle ve znění po uvedené novele. Pro odpověď na tuto otázku bylo podstatné, že soud prvního stupně vydal své rozhodnutí dne 2. května 2000. Odvolací soud sice o odvolání žalovaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl až dne 23. května 2001, avšak s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. je musel projednat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle , ve znění před 1. lednem 2001. Bylo-li napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle , ve znění před 1. lednem 2001), dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou - dále opět jen „ “ (srov. Část dvanáctou, Hlavu první, bod 17. ).

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas a k tomu oprávněnou osobou (žalovaným), řádně zastoupenou advokátkou ( , a 2 ), avšak dospěl k závěru, že není v dané věci přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Nejde - li o případ vad řízení taxativně uvedených v - a ty v daném případě nebyly žalovaným v dovolání namítány a z obsahu spisu nevyplývají - řídí se přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ustanoveními a a 2

Podle nemůže být dovolání přípustné proto, že napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně. Protože odvolací soud sám ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil, nemůže být dovolání přípustné ani podle , jak se mylně domníval žalovaný. Za připuštění dovolání ve smyslu citovaného ustanovení nelze totiž pokládat poučení, jehož se účastníkům řízení dostalo v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí, tj. poučení, že za podmínek stanovených v až lze proti rozsudku odvolacího soudu podat dovolání (k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně do jednoho měsíce od právní moci rozsudku). Nenavrhl-li žalovaný vyslovení přípustnosti dovolání, nelze - logicky vzato - uvažovat o nevyhovění návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání a tím o přípustnosti dovolání podle

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud podle ustanovení a dovolání odmítl pro nepřípustnost, aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení , , a , věty první (per analogiam), a zavázal žalovaného, který zavinil, že dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení žalobkyni.

Protože v projednávané věci bylo dovolací řízení zahájeno dne 17. srpna 2001 (podáním dovolání - srov. ve spojení s ), tj. po 1. lednu 2001, kdy nabyl účinnosti , určuje se výše odměny za zastupování žalobkyně advokátem podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Jelikož neupravuje nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (srov. , ve znění pozdějších předpisů), rozhodl dovolací soud o náhradě hotových výloh zástupkyně žalobkyně podle , ve znění pozdějších předpisů.

Podle se sazby odměn stanoví pro řízení v jednom stupni z peněžité částky, která je předmětem řízení, nebo podle druhu projednávané věci. Podle činí sazba odměny ve věcech nájmu 3.800,- Kč (ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak - citované vyhlášky). Podle rozhodne-li soud - mimo jiných zde uvedených případů - rovněž o odmítnutí dovolání, platí (citované vyhlášky) obdobně; přitom ve smyslu vyhlášky činí sazba odměny 50 % sazby stanovené podle , nejméně však 400,- Kč a nejvýše 15.000,- Kč. Z ustanovení citované vyhlášky pak vyplývá, že učinil-li advokát v řízení pouze jediný úkon právní služby (jako v projednávané věci zástupkyně žalobkyně), soud sníží sazbu odměny o 50 %, nejméně o 250,- Kč.

Vzhledem k řečenému lze uzavřít, že dovolací náklady řízení žalobkyně činí 950,- Kč ( , , , ve spojení s ustanovením a ) a 75,- Kč, což je náhrada hotových výdajů advokátky podle a 3 , ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 22. ledna 2002

JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.

předseda senátu