Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 518/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 5.5.2000 č.j. -94 nařídil prodej zástavy - \"pozemku parc. č. 494 - ostatní plocha, zapsaného v katastrálním území H., obec P., na LV 1353 u Katastrálního úřadu P., vlastníka České republiky\" k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 14.602.499,40 Kč a prodej zástavy - \"pozemku a stavby na něm čp. 17, parc. č. 488 - zastavěná plocha, pozemku a stavby na něm parc. č. 489 - zastavěná plocha, pozemku a stavby na něm parc. č. 490 - zastavěná plocha, pozemku parc. č. 491 - ostatní plocha, jiná plocha, pozemku parc. č. 492 - ostatní plocha, jiná plocha, pozemku parc. č. 493 - ostatní plocha, ostatní komunikace, vše zapsáno v katastrálním území H., obec P., na LV 744 u Katastrálního úřadu P., vlastníka S. Č.\" k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 14.602.499,40 Kč; současně rozhodl, že zástavní dlužníci jsou povinni zaplatit zástavnímu věřiteli společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 500.000,- Kč a že \"návrh na nařízení výkonu rozhodnutí uvedených nemovitostí\" se zamítá. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zástavní věřitel se domáhá nařízení prodeje zástavy v souladu s ustanovením a 2 \"ve znění po novele provedené čl. III \".

Odvolání zástavního dlužníka 2) proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 26.9.2000 č.j. -124 podle ustanovení odmítl. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že usnesení soudu prvního stupně, které bylo účastníkům doručováno do jejich vlastních rukou, bylo zástavnímu dlužníku 2) po bezvýsledném pokusu o doručení dne 19.5.2000 uloženo po druhém pokusu o doručení dne 23.5.2000 na poště a že ve smyslu ustanovení se považuje za doručené dnem 26.5.2000. Dovodil současně, že i když doručování právnickým osobám, jíž zástavní dlužník 2) \"bezesporu je\", upravují ustanovení a 2 , nevylučuje to aplikaci ustanovení , není-li možné \"doručení zásilky realizovat\" podle ustanovení , neboť \"při doručování není přítomen v sídle právnické osoby příslušný pracovník, oprávněný písemnosti, adresované do vlastních rukou právnické osoby, přijímat\". Protože odvolání bylo podáno na poštu dne 16.8.2000, ačkoliv odvolací lhůta uplynula již dnem 12.6.2000, je odvolání zástavního dlužníka 2) opožděné. Na tomto závěru nic nemění podle názoru odvolacího soudu ani to, že zástupce zástavního dlužníka 2) převzal usnesení soudu prvního stupně osobně u soudu dne 9.8.2000, neboť účinky doručení nastaly již dnem 26.5.2000.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal zástavní dlužník 2) dovolání. Namítá, že doručování písemností právnickým osobám upravují ustanovení a 2 a nikoliv také ustanovení , které se týká pouze doručování fyzickým osobám. V posuzovaném případě nebylo při doručování usnesení soudu prvního stupně zástavnímu dlužníku 2) postupováno podle ustanovení (nebyl proveden opakovaný pokus o jeho doručení na adresu jeho sídla uvedenou v obchodním rejstříku), a proto mu nemohlo být účinně doručeno dnem 26.5.2000.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal podle ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen \"\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v o.s.ř a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Usnesení doručí soud účastníkům, je-li proti němu odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost (srov. ). Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví, že usnesení o nařízení prodeje zástavy musí být účastníkům doručeno do vlastních rukou, doručuje se toto usnesení soudu účastníkům do jejich vlastních rukou jen tehdy, nařídí-li to předseda senátu (samosoudce) [srov. ].

Podle ustanovení písemnosti, které jsou určeny orgánům nebo právnickým osobám, doručují se pracovníkům oprávněným za orgány nebo právnické osoby přijímat písemnosti. Není-li jich, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za orgán nebo organizaci jednat, ostatní písemnosti kterémukoli jejich pracovníku, který písemnosti přijme.

Podle ustanovení jestliže se nepodaří doručit právnické osobě písemnost jí určenou ani při opakovaném pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se třetí den od vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když adresát se o něm nedozvěděl.

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že samosoudkyně soudu prvního stupně nařídila, aby usnesení ze dne 5.5.2000 č.j. -94 bylo doručeno účastníkům do jejich vlastních rukou. Při doručování písemnosti zástavnímu dlužníku 2) prostřednictvím pošty nebyl adresát na adrese svého sídla v B. zastižen dne 19.5.2000 a ani při opakovaném pokusu o doručení dne 23.5.2000, písemnost byla dne 23.5.2000 uložena u pošty a adresát byl o tom vyrozuměn. Protože si adresát nevyzvedl písemnost na poště, byla po uplynutí úložní doby vrácena soudu prvního stupně.

S názorem odvolacího soudu, že písemnost (usnesení soudu prvního stupně) byla adresátu - zástavnímu dlužníku 2) účinně doručena postupem podle ustanovení , dovolací soud nesouhlasí.

Podle ustanovení nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Ustanovení a upravují - jak vyplývá z jejich znění - náhradní doručení písemnosti adresátu, tj. fikci doručení písemnosti pro případ, že se písemnost nepodaří při zachování zákonem stanoveného postupu doručit adresátu. Vzhledem k tomu, že ustanovení výslovně upravuje náhradní doručení právnické osobě a že fikci doručení stanoví pro všechny případy, jestliže se \"nepodaří doručit právnické osobě písemnost jí určenou\", nemůže se obecná úprava náhradního doručení písemností, které mají být doručeny adresátu do vlastních rukou, obsažená v ustanovení , při doručování písemností právnické osobě uplatnit. Ustanovení je tedy ve vztahu k ustanovení (a obdobně k ustanovení , upravujícímu náhradní doručení písemností, které nemají být doručeny adresátu do vlastních rukou) ustanovením speciálním.

Názor odvolacího soudu, podle kterého ustanovení nevylučuje aplikaci ustanovení , ve svých důsledcích znamená, že k náhradnímu doručení písemnosti právnické osobě podle ustanovení by bylo možné přistoupit jen tehdy, jestliže právnické osobě nelze doručit náhradním způsobem uvedeným v ustanovení , tedy jestliže se právnická osoba v místě doručování \"nezdržuje\". Takovýto výklad je však v rozporu se zněním a smyslem ustanovení , které upravuje náhradní doručení písemností právnické osobě - jak uvedeno již výše - ve všech případech, kdy se jí písemnost - lhostejno z jakých důvodů (například i proto, že v místě doručování nebyl zastižen nikdo, komu by bylo možné písemnost ve smyslu ustanovení odevzdat) - nepodařilo doručit.

Z uvedeného vyplývá, že při doručování písemností právnickým osobám nelze postupovat podle ustanovení Závěr odvolacího soudu o tom, že usnesení soudu prvního stupně bylo zástavnímu dlužníku 2) účinně doručeno dnem 26.5.2000 postupem podle ustanovení , proto spočívá na nesprávném právním názoru.

Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, věta první ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( věta druhá a třetí ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. ledna 2002

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu