Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2203/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: A) S. Š., B) M. N., C) J. Š., a D) nezletilého R. Š., zastoupeného žalobkyní A) jako matkou, všichni žalobci zastoupeni advokátem, proti žalované F. J., zastoupené advokátem, o odstranění stavby, vedené u Okresního soudu pro Prahu - východ pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2000, č. j. -84, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením z 12. 10. 2000, č. j. -84, zrušil rozsudek Okresního soudu Praha - východ z 26. 5. 1998, č. j. -56, (kterým bylo žalované uloženo, aby na své náklady odstranila přístavbu z tvárnic k dřevěné chatě ev. č. 467 B. o velikosti 5x1,95 m stojící na pozemku č. kat. 46/37 v kat. území B., do 30 dnů od právní moci rozsudku a rozhodnuto o nákladech řízení), řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolací soud dospěl závěru, že projednání věci brání překážka věci rozsouzené ve smyslu a odst. l , neboť o odstranění předmětné chaty mezi týmiž účastníky, resp. jejich právními předchůdci, bylo již rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně z 11. 11. 1983, č. j. -35, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 5. 9. 1984, č. j. -46, tak, že žaloba na odstranění této chaty - a dále verandy a terasy u této chaty, tvárnicové podezdívky pod plotem, ovocných stromů a keřů a také vyklizení pozemku parc. č. 46/37 - byla zamítnuta. Odvolací soud převzal zjištění soudu prvního stupně, že přístavba chaty, jejíhož odstranění se žalobci v tomto řízení domáhají, byla zbudována v roce 1980, existovala tedy ke dni rozhodování odvolacího soudu ve věci sp. zn. . Přístavba chaty tvoří s chatou jeden celek a žádná další přístavba nebyla následně postavena. Sami žalobci při jednání soudu ve věci sp. zn. dne 15. května 1981 uvedli, že stavební materiál, jehož odstranění se domáhají z jejich pozemku parc. č. 467, byl z větší části zřejmě zpracován a všichni žalobci dále uvedli, že se domáhají odstranění všech přístaveb, které žalovaná k chatě přistavila, tj. verandy, terasy, zděného přístavku a podezdívky pod drátěný plot. Také v dopise z 24. 1. 1994, adresované Ministerstvu životního prostředí, odboru ochrany lesa a půdy, žalobkyně A) upozornila na skutečnost, že žalovaná v průběhu roku 1980 provedla na pozemku parc. č. 46/37 k. ú. B. přístavbu rekreační chaty v délce 5 m a výšky 2 m. Dále při jednání soudu prvního stupně 5. 11. 1997 v tomto dalším řízení žalobkyně A) uvedla, že žalovaná postavila přístavbu k chatě v letech 1978-1980, při dalším jednání 10. 12. 1997, že přístavba byla postavena kolem roku 1980. I žalovaná 27. 3. 1998 vypověděla, že přístavbu, kterou charakterizovala jako „rozšíření chaty o kuchyňku z tvárnic“, provedla v letech 1979-1981. Rovněž svědkyně M. N. vypověděla, že když v roce 1981 začala chatu užívat, byla „kuchyňka z tvárnic“ již postavena a od roku 1981 se žádné stavební úpravy na chatě neprováděly. Uvedla také, že „celá chata je pod jedním centrálním zámkem, postavením kuchyňky došlo pouze k rozšíření půdorysu chaty na pevném podlažišti, které bylo již dříve po průtrži mračen rozšířeno“. Konečně v závěrečném návrhu z 15. 4. 1998 žalobci uvedli, že souhlas ke stavbě chaty daný tehdejšími vlastníky pozemku se nevztahoval na přístavbu postavenou v roce 1980, která byla v témže roce postavena neoprávněně, bez stavebního povolení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Vytýkají odvolacímu soudu nesprávnost závěru o překážce věci rozsouzené. Jestliže výrokem rozsudku soudu prvního stupně z 11. 11. 1983, č. j. -35, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze 5. 9. 1994, č. j. -46, nebylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby na odstranění přístavby předmětné chaty o velikosti 5x1,95m, nemůže jít pro další řízení, ohledně odstranění této přístavby, o překážku věci rozsouzené. Žalobci zpochybňují také skutkové zjištění, že přístavba chaty existovala již ke dni rozhodování odvolacího soudu ve věci sp. zn. . Tehdy sice při jednání odvolacího soudu uvedli, že tvárnice původně umístěné na jejich pozemku byly již zpracovány, ale na toto sdělení soud nijak nereagoval, ani nebyli vyzváni k případné úpravě žalobního petitu. Kdy konkrétně byla přístavba provedena, žalobci nevědí, a i když žalovaná uvedla, že v roce 1980, „ke zjištění skutečného stavu“ došlo až v roce 1992 při místním šetření stavebního úřadu v K., který řešil další nepovolené zásahy žalované do pozemku žalobců. Žalobci navrhli, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán 26. 5. 1998, a proto odvolací soud provedl řízení o odvolání podle části dvanácté, hlavy I., bod 15 , kterým se mění , , podle dosavadních procesního předpisů, tj. podle , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “). Proto dovolací soud rovněž podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17 rozhodl o dovolání podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, tedy podle .

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenými účastníky a je přípustné [ odst. l písm. f) ], a že v řízení nedošlo k vadám vyjmenovaným v odst. l , ani k jiným vadám, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přezkoumal dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v rozsahu dovolacích námitek žalobců.

Skutkové zjištění, že přístavba předmětné chaty byla zbudována v roce 1980, má v podstatné části oporu v provedeném dokazování, jak vyplývá z logického hodnocení důkazů odvolacím soudem, včetně všeho, co vyšlo během řízení najevo, tedy i toho, co uvedli účastníci ( ). Sami žalobci totiž v průběhu řízení tvrdili, že přístavba byla zbudována v roce 1980 a o jiné přístavbě, zbudované žalovanou po roce 1980 se nezmiňovali. Jejich tvrzení koresponduje také s tím, co již uváděli ohledně doby její výstavby i v řízení vedeném pod sp. zn. . V průběhu tohoto řízení o odstranění přístavby žalobci také nezpochybnili, že přístavba tvoří s chatou jeden celek - místnost vzniklá přístavbou chaty je užívána jako kuchyň a je „pod jedním centrálním zámkem“.

Jestliže tedy odvolací soud ze skutkového zjištění, že předmětná chata v roce 1980 existovala již včetně popsané přístavby z tvárnic, dovodil, že šlo o jednu věc v právním smyslu, a v předchozím řízení vedeném pod sp. zn. bylo pravomocně rozhodnuto o zamítnutí žaloby na odstranění této od roku 1980 existující chaty, pak dalšímu řízení o odstranění této chaty, resp. její části brání překážka věci rozsouzené ve smyslu . Rozsudkem o zamítnutí žaloby na odstranění chaty byla totiž zamítnuta žaloba na její odstranění včetně přístavby - která s ní tvoří jeden celek. Obě řízení mají totožné účastníky, totožný předmět - nárok vymezený žalobním petitem vyplývá z téhož skutku.

Závěr odvolacího soudu, že projednání této věci brání překážka věci rozsouzené, která je jako neodstranitelný nedostatek podmínky řízení důvodem ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně a k zastavení řízení podle odst. l , je tedy správný.

Usnesení odvolacího soudu je tedy z pohledu uplatněných dovolacích námitek správné a dovolání bylo proto podle zamítnuto.

Žalovaná byla v dovolacím řízení úspěšná, příslušela by jí proto náhrada nákladů řízení, ty jí však nevznikly ( , odst. l, odst. l a odst. l ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. ledna 2002

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu