Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 5/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 12. 2001, sp. zn. , byla obviněnému M. C. prodloužena lhůta trvání vazby podle § 71 odst. 3 tr. řádu do 28. 2. 2002.

Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost s tím, že pro další prodloužení vazby neexistují žádné důvody, kdy odůvodnění rozhodnutí vrchního soudu o prodloužení lhůty trvání vazby považuje za ničím nepodložené spekulace. Uvádí, že podle novelizovaného trestního zákona a trestního řádu bude posuzovaný podle pro něj příznivějšího ustanovení (§ 250 odst. 1, odst. 3 tr. zák.), což samo o sobě vylučuje možnost vyhýbání se trestnímu řízení. Proto navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a obviněný byl propuštěn na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2001, sp. zn. , byl obviněný M. C. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. ve spojení s § 143 tr. zák., trestným činem podvodu podle 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a pokusem trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, k jehož výkonu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. řádu zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti na pět let. Společně s ním byl za stejnou trestnou činnost odsouzen obviněný P. V.

Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali odvolání oba obvinění.

Veřejné zasedání k projednání odvolání před Vrchním soudem v Olomouci je nařízeno na den 28. 1. 2002.

Obviněný C. je ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu, později jen podle písm. a), c), od 19. 3. 1999. Trvání vazby bylo Vrchním soudem v Olomouci opakovaně prodlouženo, naposledy usnesením ze dne 19. 12. 2001, sp. zn. , do 28. 2. 2002.

Proti obviněnému je vedeno trestní stíhání pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost. Toto stíhání se v současné době nachází ve stádiu, kdy trestní věc obviněného byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci k projednání odvolání obou obviněných. Charakter trestné činnosti i dosavadní život a postoj obviněného i nadále opodstatňují důvodnost vazby ve smyslu § 67 odst. 1 písm. a), c) tr. řádu.

Nejvyšší soud se zcela shoduje s důvody, které v napadeném usnesení použil vrchní soud. Totéž ovšem platí i o zdůvodnění, proč se trestní stíhání nepodařilo skončit ani v prodloužené lhůtě, přičemž na tomto místě je třeba zdůraznit, že průtahy v řízení nebyly při postupu soudu rozhodně zjištěny. Pokud tedy Vrchní soud v Olomouci vazbu obviněného C. ho znovu prodloužil, není tomuto postupu ve smyslu § 71 tr. řádu možno nic vytknout.

Ačkoli s ohledem na novelu trestního řádu a trestního zákona došlo s účinností od 1. ledna 2002 ke změně trvání vazby, případně i právní kvalifikace majetkových trestných činů ve vztahu k obviněnému, nemají tyto změny pro postavení obviněného po dobu trestního stíhání zásadní význam. Obviněný je ve vazbě od 19. 3. 1999, přičemž soudní vazba mu započala dnem 6. 12. 2000. I když podle novely trestního řádu může být obviněný ve vazbě nejdéle 3 roky a jeho soudní vazba nesmí překročit 2 roky, obviněnému zatím tak dlouho vazba netrvá a její další prodlužování z formálního hlediska je možné.

Za tohoto stavu se Nejvyšší soud ztotožnil s výrokem napadeného usnesení a stížnost obviněného M. C. jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 16. ledna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera