Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 328/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupený opatrovníkem územní celek, IČO
sídlem adresa
o zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný uhradil žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 18. 10. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho opatrovníka na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný uhradil žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od 18. 10. 2015 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho opatrovníka na náhradě nákladů řízení 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba anonymizována dvě slova se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země), poskytla dne 17. 9. 2015 žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč, a to na základě smlouvy, kterou s ním uzavřela pomocí komunikačních prostředků na dálku. Žalovaný měl zápůjčku vrátit do 17. 10. 2015, avšak tak neučinil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 19. 1. 2018. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně proto požadovala uhradit vedle neuhrazené zápůjčky i úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti zápůjčky.
2. Žalovaný podal dne 7. 10. 2020 proti žalobě odpor a současně soudu sdělil, že je v současné době již více než po třicáté hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v obec z důvodu potřeby dlouhodobé léčby k úpravě duševní poruchy a od 6. 2. 2019 mu bylo jmenováno územní celek opatrovníkem, kdy toto o žádné pohledávce žalovaného nevědělo, stejně jako předchozí opatrovník žalovaného územní celek. S žalobou jako takovou nesouhlasí, neboť je povinností žalobkyně informovat o tomto opatrovníka žalovaného jakožto jeho zástupce. Rovněž není opatrovníkovi známo, zda vůbec prostředky zápůjčky byly žalovanému skutečně poskytnuty.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.
5. Žalobkyně tvrdila, že smlouvou o zápůjčce je listina nazvaná Loan application info, když však z této listiny žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného nevyplývá, není podepsána žádným z účastníků tvrzené smlouvy o půjčce. Není v ní vyjádřen žádný závazek k poskytnutí půjčky ani k jejímu vrácení.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi příjmení příjmení p.l.c. a žalobkyní ze dne 21. 12. 2017 vyplývá, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek, avšak součástí soudu předložených smluv nebyla žádná identifikace postupovaných pohledávek (soudu nebyly předloženy přílohy či alespoň jejich část, z nichž vyplývá identifikace postupovaných pohledávek, tedy, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným).
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018 a podacího archu ze dne 20. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky přípisem - poslední výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu - ze dne 11. 3. 2020.
8. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň - jih pod č. j. číslo jednací ze dne 10. 11. 2017 a z usnesení Okresního soudu Plzeň – jih pod č. j. číslo jednací ze dne 28. 12. 2018 soud zjistil, že je žalovaný omezený ve svéprávnosti, mimo jiné i pro: právní jednání týkající se nakládání s majetkem, či finančními prostředky přesahujícími 9 000 Kč měsíčně a zavazovat se k plnění, jehož hodnota přesahuje 9 000 Kč měsíčně; právní jednání směřující k uzavření nových smluvních vztahů, nebo změně stávajících právních vztahů přesahující částku 9 000 Kč, a že stálým opatrovníkem žalovaného bylo od 6. 2. 2019 jmenováno územní celek.
9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
10. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
12. Na základě shora uvedeného dospěl soudu k závěru, že žalobkyně neprokázala, že má za žalovaným tvrzenou pohledávku.
13. Předně soud poukazuje, že žalobkyně neprokázala, že by shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávky nabyla pohledávku právě za žalovaným, neboť předložila soudu pouze vlastní smlouvu o postoupení pohledávky, avšak nikoliv přílohy, v nichž je předmět postoupení specifikován. Tedy neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky.
14. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že je vlastníkem tvrzené pohledávky za žalovaným, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, aniž by dále zkoumal další podmínky pro přiznání tvrzeného nároku žalobkyně, tedy zejména existenci zápůjčky či vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného (výrok I.).
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému, jakožto úspěšnému účastníkovi řízení, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Náklady tvoří paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 300 Kč (písemné podání a vyjádření k němu, písemné podání ve věci). Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalobkyni uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám opatrovníka žalovaného (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).