Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Ko 433/2001

Napadeným usnesením ze dne 23. 7. 2001 M ě s t s k ý s o u d v Praze schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správce. Dle tohoto rozhodnutí příjmy podstaty představuje suma 8 181 851,20 Kč, výdaje z podstaty 6 550 691,40 Kč (z toho odměna správce 976 685 Kč, hotové výdaje správce 35 837 Kč a vyplacený nárok odděleným věřitelům 4 877 172 Kč) a zůstatek k rozdělení 1 640 324 Kč. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že podáním ze dne 22. 6. 2001 předložil správce konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správce, již soud přezkoumal podle § 29 odst. 2 ZKV a uvědomil o ní úpadce a konkursní věřitele. Proti konečné zprávě nebyly podány námitky, soud proto postupoval dle § 29 odst. 3 ZKV a rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti usnesení ze dne 23. 7. 2001 podal odvolání úpadce a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že mu nebylo umožněno se s konečnou zprávou náležitě seznámit, neboť v soudním spise nebyly založenyy potřebné k ověření správnosti postupu při opatřování příjmů a nutných výdajů z podstaty. Výslovně zmiňoval kupní smlouvu o prodeji statku a pozemků v H., kde byla cena určená znaleckým posudkem na částku 27 000 000 Kč snížena na 6 500 000 Kč. Nevýhodně byla prodána za cenu 90 000 Kč i úpadcova nemovitost v okrese L., když cena určená znalcem činila 211 240 Kč. Úpadce odevzdal klíče od této nemovitosti správci a ke snížení hodnoty pak došlo proto, že se o nemovitost nikdo nestaral. Dále namítal, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů byla provedena bez projednání s úpadcem, bez ocenění věcí znalcem a ke škodě úpadce. Úpadci nadto nebyl vydán zápočtový list, ač o něj úpadce žádal. Tím úpadce zůstal bez možnosti najít si zaměstnání.

Z o d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Konečná zpráva dle § 29 ZKV o zpeněžování majetku z podstaty a o vyúčtování hotových výdajů a odměny správce slouží jako jeden z podkladů pro vydání rozvrhového usnesení. Soudu je konečnou zprávou mimo jiné dáno na vědomí, jakou částkou bude moci disponovat, přičemž je výlučně v jeho kompetenci následně rozvrhovým usnesením určit a rozhodnout, jaká část ze sumy, jež je předmětem jeho rozhodování a jež byla postavena najisto v konečné zprávě, připadne v souladu se zákonem tomu kterému věřiteli. Věřitelé zásadně již nemohou úspěšně zpochybňovat a napadat ta zjištění soudu, o nichž již bylo pravomocně rozhodnuto usnesením, jímž byla konečná zpráva schválena.

Konečná zpráva má své, z hlediska jednotlivých fází konkursu míněno, pevné místo a ty otázky, k jejichž řešení tento institut především slouží, by proto neměly být předmětem přezkumné činnosti soudu později, např. při zkoumání správnosti rozvrhového usnesení. Údaje uvedené v konečné zprávě týkající se vyúčtování odměny správce, jeho výdajů a zejména výtěžku zpeněžení majetku z podstaty mohou být napadány a zkoumány pouze v tomto rámci a může být o nich rozhodnuto toliko usnesením podle § 29 odst. 3 ZKV, proti němuž je samozřejmě odvolání přípustné.

V dané věci je pro posouzení důvodnosti odvolání třeba vyjít z toho, že dle § 29 odst. 2 ZKV lze námitky proti konečné zprávě podat do patnácti dnů od jejího vyvěšení na úřední desce. Námitka proti konečné zprávě a vyúčtování je přitom podána včas, je-li nejpozději posledního dne lhůty počítané ode dne vyvěšení konečné zprávy a vyúčtování podána soudu nebo odevzdána poště k přepravě. Jen taková námitka účastníka konkursu může být projednána při jednání, ke kterému soud obešle vedle správce, věřitelského výboru a úpadce též toho věřitele, který námitku podal. S námitkami vznášenými opožděně nespojuje zákon žádné účinky. Při jednání o konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV nelze již zásadně vznášet jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV. Nutno vyjít z toho, že pokud účastník konkursu námitky vůči konečné zprávě nepodá, vyjádří tím akceptaci správcem předkládaných údajů, mimo jiné i výše částky určené k rozvržení. Zásadně již pak není možné úspěšně napadnout ani usnesení o konečné zprávě s argumentací, že výtěžek zpeněžení mohl být vyšší, tedy pokud by důvodnost odvolání mohla spočívat toliko na argumentech, jež odvolatel neuplatnil včas. Jiný výklad by byl v rozporu s režimem stanoveným v § 29 ZKV, jenž by tak ztratil smysl a opodstatnění. Zákonem stanovená patnáctidenní lhůta by se za takového stavu stala bezobsažnou, neboť fakticky by bylo možné rozporovat správcem uváděné údaje i později, např. v odvolání proti usnesení dle § 29 odst. 3 ZKV. Ustanovení § 29 ZKV zabraňuje průtahům v konkursu tím, že oprávněné osoby v podání námitek stanoveným způsobem časově omezuje.

V daném případě je z obsahu spisu zřejmé, že soud prvního stupně uvědomil úpadce o tom, že konečná zpráva (a vyúčtování odměny a výdajů správce) bude vyvěšena na úřední desce soudu 27. 6. 2001 a že konkursní věřitelé i úpadce mohou proti ní podat do patnácti dnů námitky. Usnesení o nařízení jednání o konečné zprávě na 23. 7. 2001, jež výše uvedené informace obsahovalo, bylo doručeno úpadci do vlastních rukou dne 29. 6. 2001. Protože úpadce proti konečné zprávě žádné námitky nepodal, je s ohledem na výše uvedené vyloučeno, aby soud v rámci posuzování důvodnosti jeho odvolání zkoumal, zda výše zpeněžení konkursní podstaty správcem mohla být jiná než ta, jež uvedena v konečné zprávě.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud dle a napadené usnesení potvrdil.