Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 1/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 8. 2001, sp. zn. , byli obvinění O. I. V., V. I. R., O. N. V., V. V. H., M. M. S., M. O. P. a M. M. S. uznáni vinnými každý pokračujícím trestným činem vydírání podle , odst. 2 písm. a), c), odst. 3 tr. zák., obviněný O. I. V. též trestným činem padělání a pozměňování veřejnéy podle tr. zák. a trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle tr. zák. Za to byli odsouzeni každý podle tr. zák., obviněný V. též za použití tr. zák., k trestům odnětí svobody obviněný V. na osm let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, obviněný R. v trvání sedmi let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, obviněný V. v trvání šesti let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, obviněný H. v trvání pěti let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, obviněný S. k trestu odnětí svobody na pět let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, obviněný P. v trvání šesti let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s dozorem a obviněný S. v trvání pěti let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Obviněným V., V., H., S., P. a S. byl uložen také pole , odst. 2 tr. zák. trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle tr. řádu byl poškozený Ing. P. L., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedeným rozsudkem krajského soudu byl uznán vinným a odsouzen také spoluobviněný I. V. B. za pokračující trestný čin vydírání podle , odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., spáchaný formou účastenství podle tr. zák. k trestu odnětí svobody na osm let, k jehož výkonu byl podle tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle , odst. 2 tr. zák. mu byl uložen také trest vyhoštění na dobu neurčitou. Tímto rozsudkem krajského soudu byli odvinění V. a S. podle tr. zák. zproštěni obžaloby z trestného činu vydírání podle , odst. 2 písm. b), c), d) tr. zák. a obviněný V. podle tr. řádu z trestného činu loupeže podle , odst. 2 písm. b) tr. zák. Podle tr. řádu byl poškozený B. V. D., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni podali odvolání všichni obvinění i krajská státní zástupkyně.

Veřejné zasedání k projednání odvolání všech odvolání před Vrchním soudem v Praze je nařízeno na dny 28. února a 1. března 2002.

Všichni obvinění jsou ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu, později jen podle písm. a), c) tr. řádu, od 12. 5. 1999. Trvání vazby všech obviněných bylo Vrchním soudem v Praze opakovaně prodlouženo, naposledy usnesením ze dne 23. 11. 2001, sp. zn. , do 31. března 2002.

Proti tomuto usnesení podali v zákonné lhůtě stížnosti obvinění O. I. V., V. I. R., M. M. S. a M. O. P., které zdůvodnili v podstatě shodně tím, že se jedná již o druhé prodloužení dvouleté lhůty trvání vazby, kdy podle ustanovení § 71 odst. 8 písm. b) tr. řádu ve znění účinném od 1. 1. 2002, nesmí v trestním řízení celková doba vazby přesáhnout dva roky. Současně poukazují na značné průtahy celého řízení, což se projevilo jak na délce přípravného řízení, tak i na délce řízení před soudem. Navrhují, aby usnesení Vrchního soudu v Praze bylo zrušeno a oni byli propuštěni z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností podle § 149 odst. 1 tr. řádu přezkoumal napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obvinění jsou jako spolupachatelé nepravomocně odsouzeni za rozsáhlou závažnou trestnou činnost k přísným nepodmíněným trestům odnětí svobody, přičemž s ohledem na odvolání krajské státní zástupkyně v neprospěch obviněných nelze v odvolacím řízení vyloučit ani možnost zpřísnění trestů. Všichni obvinění jsou občany Ukrajinské republiky a s výjimkou obviněného R. a nemají k České republice žádné hlubší osobní vazby. Charakter trestné činnosti obviněných spolu s jejich vztahem k místu pobytu tak stále odůvodňuje opodstatněnost vazby podle § 67 odst. 1 písm. a), c), tr. řádu.

Nejvyšší soud se v tomto směru naprosto shoduje s důvody, které v napadeném usnesení použil Vrchní soud. Totéž ovšem platí i o zdůvodnění, proč se trestní stíhání nepodařilo skončit ve dvouleté, ani následně prodloužené lhůtě, přičemž na tomto místě je třeba zdůraznit, že průtahy v řízení nebyly rozhodně zjištěny při postupu soudu. Pokud tedy Vrchní soud vazbu všech obviněných znovu prodloužil, a to s určitou rezervou až do předpokládaného skončení trestního řízení, není tomuto postupu ve smyslu § 71 tr. řádu možno nic vytknout.

S účinností od 1. ledna 2002 je však účinná nejen novela trestního řádu, která do značné míry mění i trvání vazby, ale i novela trestního zákona, která by mohla vést k jinému právnímu posouzení jednání obviněných. S těmito skutečnostmi se musel Nejvyšší soud při rozhodování o stížnosti obviněných O. I. V., V. I. R., M. M. S. a M. O. P. vypořádat.

Jednání obviněných, kterým vznikla škoda minimálně ve výši 2.895.000,- Kč, bylo kvalifikováno jako pokračující trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), odst. 3 tr. zák. S ohledem na novelu § 89 odst. 11 tr. zák. by však nyní jejich jednání mohlo být kvalifikováno jen podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), d) téhož zákona. Novelou trestního řádu došlo k zkrácení celkového trvání vazby u zvlášť závažných úmyslných trestných činů podle § 71 odst. 8 písm. c) tr. řádu na tři roky, přičemž na řízení před soudem podle § 71 odst. 9 tr. řádu mohou připadnout nejvýše dva roky. Je proto nesporné, že i při případné změně právní kvalifikace jednání obviněných na pokračující trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), d) tr. zák. s přihlédnutím k § 41 odst. 2 tr. zák., jde o zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro který § 71 odst. 8 písm. c) tr. řádu stanoví maximální délku vazby 3 roky, z toho u soudu podle § 71 odst. 9 tr. řádu 2 roky.

Všichni obvinění byli vzati do vazby, respektive vazba jim započala dnem 12. 5. 1999. Maximální délka vazby přípustná pro obviněné ve smyslu § 71 odst. 8 písm. c) tr. řádu zatím překročena nebyla. Napadeným usnesením však došlo k překročení délky vazby ve smyslu § 71 odst. 9 tr. řádu pro řízení před soudem. S ohledem na počátek soudní vazby, která u všech obviněných počala běžet podáním obžaloby dne 29. 3. 2000 jim přípustná délka vazby musí skončit dne 29. 3. 2002.

Za tohoto stavu Nejvyšší soud jako soud druhého stupně napadené usnesení zrušil a sám v souladu se změněným stavem rozhodl. Protože tento stav svědčí i obviněným O. N. V., V. V. H. a M. M. S., kteří rozhodnutí Vrchního soudu v Praze stížností nenapadli, týká se podle § 150 odst. 2 tr. řádu rozhodnutí Nejvyššího soudu i těchto obviněných.

Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, zrušeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 8. 1. 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera