Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2913/2000

-104

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně napadeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu Brno – venkov ze dne 17. června 1997, č.j. – 56 ve výroku, kterým tento soud zamítl žalobu na zaplacení částky 49.000,- Kč, tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výrocích, kterými soud prvního stupně zamítl žalobu, již se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatků z prodlení a rozhodl o nákladech řízení, odvolací soud rozhodnutí okresního soudu zrušil a v tomto rozsahu mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela dne 1. března 1991 se žalovaným „Smlouvu o obchodně-technické činnosti“, jejímž předmětem byla obchodně technická činnost při prodeji výrobků společnosti H. Za provádění těchto služeb se žalovaný zavázal poskytovat žalobkyni fixní odměnu (paušál) ve výši 7.000,- Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že ji každá smluvní strana mohla vypovědět s jednoměsíční výpovědní lhůtou. Kromě toho bylo ve smlouvě ujednáno, že platnost smlouvy končí současně s ukončením platnosti smlouvy o technickém poradenství, uzavřené mezi společností H. C. E. a žalovaným. Se zřetelem k výsledkům dokazování pak odvolací soud uzavřel, že vztah založený uvedenou smlouvou (posuzovaný podle § 354 hospodářského zákoníku) trval až do konce ledna 1992. Žalovaný byl tedy i po tvrzeném ukončení smlouvy (po dni 1. července 1991) povinen platit žalobkyni měsíční paušál za provedené práce v měsících červenec až prosinec, a to v celkové výši 49.000,- Kč.

Žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu ve výroku o zaplacení částky 49.000,- Kč, včas podaným dovoláním namítaje, že jsou dány dovolací důvody dle ustanovení a d) (dále též jen „“). V dovolání podrobně snáší argumenty na podporu tvrzených dovolacích důvodů a požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001. O takový případ jde i v této věci, jelikož rozsudek odvolacího soudu byl vydán dne 16. února 2000.

Dovolání není přípustné.

Podle lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze za podmínek taxativně uvedených v ustanoveních , 238 a 239

Vady řízení vyjmenované v , k nimž dovolací soud přihlíží podle z úřední povinnosti, dovoláním namítány nejsou a ze spisu nevyplývají.

Podle ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. To však neplatí ve věcech, v nichž bylo dovoláním napadeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč [srov. ].

V posuzovaném případě směřuje dovolání do výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o částce 49.000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavírána mezi podnikateli k podnikatelské činnosti, měly vztahy, vzniklé na jejím základě, z procesního hlediska povahu věcí obchodních.

Jelikož dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč, není dovolání přípustné ani podle

Podle ustanovení pak nemůže být dovolání přípustné již proto, že napadený výrok není výrokem potvrzujícím. Tento závěr sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (, věta první ), dovolání podle ust. a odmítl jako nepřípustné.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 8. ledna 2002

JUDr. Ivana Štenglová,v.r.

předsedkyně senátu