Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 326/2020-22
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem právnická osoba anonymizována dvě slova příjmení jméno, země
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 17 160 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč,
s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni kapitalizované úroky ve výši 4 320,27 Kč a 8,05 % roční úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 18.5.2018 do 14.12.2020.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 071 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, obec, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč, s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni kapitalizované úroky ve výši 4 320,27 Kč a 8,05 % roční úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 18.5.2018 do 14.12.2020. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 071 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 5. 2018 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 160,27 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 160 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, právnická osoba, uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu o úvěru (dále jen„ rámcová smlouva“), na jejímž základě byla žalovaná oprávněna požádat o poskytnutí úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna úvěr poskytnout. Žalované byla dne 21. 6. 2016 v souladu s rámcovou smlouvou na základě její SMS žádosti poskytnuta převodem na účet částka 15 000 Kč. Žalovaná byla povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit bezhotovostně v jediné splátce, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena do 5. 7. 2016. Žalovaná však na poskytnutou částku ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni 17. 5. 2018 postoupena žalobkyni a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny, nesplaceného poplatku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ode dne prodlení 6. 7. 2016 do rozhodného dne pro postoupení pohledávky dne 20. 4. 2018 (základem pro výpočet byla jistina pohledávky) a zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizována dvě slova, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) číslo ze dne 12. 12. 2012, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu, a to zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“).
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z platební historie vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyni žalobkyně byla dne 21. 6. 2016 doručena SMS zpráva žalované. Z rámcové smlouvy ze dne 21. 6. 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, která je ve smlouvě uvedena jako klient. Dle článku 5.1. rámcové smlouvy se jednotlivé smlouvy o úvěru uzavírají písemně distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím textových zpráv SMS, nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. Podle článku 5.2. rámcové smlouvy dojde mezi stranami k distančnímu zaslání návrhu na uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru a distančnímu přijetí tohoto návrhu, a to za podmínek níže sjednaných. Dle článku 5.3. rámcové smlouvy žádost o uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru (dále jen„ žádost“), činí klient vůči úvěrujícímu. Klient je oprávněn v žádosti uvést částku požadované výše úvěru od 100 Kč do 20 000 Kč (v případě první uzavírané jednotlivé smlouvy o úvěru činí výše úvěru nejvýše 6 000 Kč), a to za podmínek níže uvedených. Dle článku 5.4. rámcové smlouvy je klient oprávněn v žádosti žádat o poskytnutí úvěru na dobu splatnosti od jednoho dne do 30 dnů a to za podmínek níže uvedených. V článku 5.6. rámcové smlouvy je uvedeno, že v případě, že klient žádá o uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru prostřednictvím textové zprávy SMS, probíhá uzavírání jednotlivé smlouvy o úvěru způsobem uvedeným v článku číslo až číslo rámcové smlouvy. Dle článku číslo až číslo rámcové smlouvy učiní klient prostřednictvím SMS žádost, kterou zašle na telefonní číslo úvěrujícího. Na základě této žádosti je úvěrující oprávněn učinit návrh na uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru, který prostřednictvím SMS zašle na telefonní číslo klienta. Klient je oprávněn přijmout návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím SMS zaslané úvěrujícímu, a to do 120 minut po obdržení návrhu. Doručením včasného přijetí návrhu klientem úvěrujícímu je smlouva o úvěru uzavřena. Věřitel není povinen na základě žádosti učinit návrh. V bodu 8. rámcové smlouvy je upraven způsob výpočtu poplatku za poskytnutí úvěru. Podle článku 9.4. rámcové smlouvy je klient, v případě prodlení se splacením dluhu, povinen hradit úvěrujícímu úrok z prodlení v zákonné výši. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalované byla dne 21. 6. 2016 poskytnuta převodem na účet částka 15 000 Kč. Z faktury ze dne 21. 6. 2016 vzal soud za prokázané, že žalovaná byla povinna vrátit do 5. 7. 2016 částku 15 000 Kč spolu s provizí za přidělení úvěru ve výši 2 160 Kč, celkem 17 160 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 4. 2018 včetně přílohy, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky a oznámením postoupení pohledávky ze dne 22. 6. 2018 včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou byla postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 7. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně žádným způsobem přezkoumána.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne 21. 6. 2016 elektronicky, prostřednictvím SMS zprávy, smlouvu, na jejímž základě jí byla na bankovní účet převedena částka 15 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru, jehož výše činila 2 160 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 5. 7. 2016. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně nezaplatila na úhradu poskytnutého úvěru ničeho. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu plyne ze smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná nic neuhradila. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostatečně a v souladu se shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalované předmětný úvěr splatit a svou neúčastí při jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou a rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná na tuto částku ničeho neuhradila. Žalované tak zůstala povinnost vydat žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. Ve zbývajícím rozsahu požadovaných kapitalizovaných úroků ve výši 4 320,27 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 18. 5. 2018 do 14. 12. 2020 soud žalobu zamítl, neboť mají oporu v neplatné smlouvě či byly požadovány za období, kdy částka nemohla být, s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, splatná.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 071 Kč, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 14b písm. c) bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši 300 Kč za jeden úkon, a jeden úkon právní služby podle § 14b písm. c) bod 2. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) (jednoduchá výzva k plnění) advokátního tarifu ve výši 150 Kč, trojnásobku paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 221 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).