Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 347/2001

-70

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zrušil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2.5.2000, čj. -26, kterým soud prvního stupně rozhodl tak, že se řízení nepřerušuje a řízení zastavil.

Svůj postup odvolací soud odůvodnil tím, že žalovaná, R. i. f. Č. r., a.s., zanikla ke dni 14.10.2000 bez likvidace z důvodu přeměny na otevřený podílový fond s názvem P. i. s., a.s. – IPB restituční otevřený podílový fond, podle , o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

Žalobce podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Jeho důvodnost spatřuje v nesprávném právním posouzení věci a dále v existenci vady, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Konkrétně namítá, že odvolací soud pochybil, když poté, co zjistil, že došlo k zániku žalované, aniž by zjišťoval, zda existují konkrétní osoby – procesní nástupci, kteří automaticky mají vstoupit do práv a povinností žalované, řízení po zrušení rozhodnutí prvoinstančního soudu zastavil. Dle názoru žalobce došlo v tomto případě k univerzální sukcesi, kdy majetek i závazky žalované přešly na jeho akcionáře, resp. podílníky, kteří drželi ve svém majetku akcie žalované k datu jejího výmazu z obchodního rejstříku. Dále žalobce vytýká odvolacímu soudu, že ačkoliv z rejstříkového spisu žalované zjistil, že proti rozhodnutí rejstříkového soudu o výmazu žalované z obchodního rejstříku podal žalobce odvolání, řízení nepřerušil, ale sám toto odvolání posoudil a dospěl k závěru, že k němu nelze přihlížet. Konečně žalobce napadá závěry odvolacího soudu týkající se platnosti přeměny žalované na otevřený podílový fond.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále též jen „“).

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Odvolací řízení je postiženo vadou řízení ve smyslu ustanovení , spočívající v tom, že v daném stadiu řízení odvolacímu soudu nepříslušelo vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. K této vadě dovolací soud v souladu s ustanovením přihlédl, i když nebyla v dovolání uplatněna.

Základem odvolacího řízení je přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. ), proto je činnost odvolacího soudu zásadně činností přezkumnou. Z postavení odvolacího soudu jako přezkumné instance vyplývá, že nemůže v odvolacím řízení rozhodnout o věci samé, bylo-li odvolacímu přezkumu podrobeno rozhodnutí, které povahu rozhodnutí o věci samé nemá. Rozhodl-li např. soud prvního stupně o nedostatku své místní příslušnosti, nebo o pořádkovém opatření, je vyloučeno aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně „změnil” tak, že o žalobě rozhodne věcně (vyhoví jí nebo ji zamítne). Ze stejných příčin je vyloučeno, aby odvolací soud vydal rozhodnutí, jímž se řízení končí, nemá-li tuto povahu přezkoumávané rozhodnutí soudu prvního stupně nebo není-li otázka ukončení řízení enunciátem odvoláním napadeného rozhodnutí (např. vyslovením neúčinnosti zpětvzetí návrhu dle ve znění účinném od 1. 1. 2001) alespoň řešena (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 1999, pod číslem 106, od jehož závěrů nemá Nejvyšší soud důvodu odchýlit se ani v této věci).

Usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl tak, že se řízení nepřerušuje (dle ), není rozhodnutím soudu o věci samé a není ani rozhodnutím, jímž se řízení končí, případně rozhodnutím jehož výrok takovou otázku řeší.

Lze tudíž uzavřít, že odvolací soud nemohl ani postupem podle zastavit řízení, rozhodoval-li pouze o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení

Jelikož odvolací řízení trpí jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (, věta první, ), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, 2 a 5 ). Za dané situace rovněž pokládal za nadbytečné zabývat se námitkami uplatněnými v dovolání. Měl-li odvolací soud za to, že usnesení soudu prvního stupně neobstojí, jelikož je nezbytné zabývat se důsledky zániku žalované, mohl napadené rozhodnutí jen zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 3. ledna 2002

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu