Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 116/2020
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr Břetislavem Cvanem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované,
o zaplacení 124 989 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 49 200 Kč
-) kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 13 129,66 Kč
-) úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 49 200 Kč od datum do zaplacení
a částku ve výši 13 495 Kč
-) kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 645, 96 Kč
-) úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 13 495 Kč od datum do zaplacení,
to vše v pravidelných splátkách 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v částce 62 294 Kč
-) v kapitalizovaném úroku ve výši 16 109,29 Kč
-) v úroku ve výši 19 % p. a. z částky 49 200 Kč od datum do zaplacení
-) v kapitalizovaném úroku ve výši 7 483,16 Kč
-) v úroku ve výši 19,98 % p. a. z částky 13 495 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 49 200 Kč -) kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 13 129,66 Kč -) úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 49 200 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 13 495 Kč -) kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 645, 96 Kč -) úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 13 495 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných splátkách 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v částce 62 294 Kč -) v kapitalizovaném úroku ve výši 16 109,29 Kč -) v úroku ve výši 19 % p. a. z částky 49 200 Kč od [datum] do zaplacení -) v kapitalizovaném úroku ve výši 7 483,16 Kč -) v úroku ve výši 19,98 % p. a. z částky 13 495 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou ze dne datum se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 100 212 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 109,29 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 129,66 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 49 200 Kč od datum do zaplacení a úroků ve výši 19 % p. a. z částky 49 200 Kč od datum do zaplacení.
Dále se domáhá částky ve výši 24 777 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 483,16 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 645,96 Kč, s úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p. a. z částky 13 495 Kč od datum do zaplacení a konečně s úroky ve výši 19,98 % p. a. z částky 13 495 Kč od datum do zaplacení.
Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČ číslo, se sídlem adresa, přičemž na základě první smlouvy o půjčce obdržela žalovaná částku 56 000 Kč a na základě druhé smlouvy o půjčce obdržela částku 24 000 Kč. Žalovaná však půjčky nesplácela, takže v prvním případě činí její dluh na jistině částku 49 200 Kč a na dlužném poplatku částku 51 012 Kč a u druhé půjčky činí dluh na jistině částku 13 495 Kč a na dlužném poplatku částku 11 282 Kč. Žalobce se dále domáhá obchodních úroků na základě smluv i zákonných úroků z prodlení.
Aktivní věcná legitimace žalobce k podání této žaloby vyplývá ze skutečnosti, že původní věřitel právnická osoba postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce - právnická osoba, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě a žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne datum neměla proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání žádné námitky. Uvedla však, že půjčku uzavřela ve svých 18 letech, přičemž zástupkyně právnická osoba jí tvrdila, že se jedná o půjčky s nízkou měsíční splátkou a malým navýšením. V krátké době po podpisu smlouvy však zjistila, že půjčky nejsou nikterak výhodné a dle jejího názoru hraničí až s lichvou. Žalovaná s výší pohledávky nesouhlasila. Pokud by však soud žalobě vyhověl, navrhla splátkový kalendář s měsíční splátkou 1 000 Kč vzhledem k její špatné finanční situaci, neboť má tříletého syna, pobírá rodičovský příspěvek a je bez zaměstnání.
Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil a má za prokázané, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce právnická osoba smlouvu o půjčce, na základě které obdržela částku 24 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit věřiteli půjčenou jistinu a zaplatit poplatek ve výši 20 065 Kč, který se skládá z úroků ve výši 3 065 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 4 561 Kč a z poplatku ve výši 12 439 Kč za hotovostní inkaso splátek (v případě hotovostního režimu smlouvy). Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 44 065 Kč.
Dne datum uzavřela žalovaná se právnická osoba smlouvu o půjčce, na základě které převzala od právního předchůdce žalobce částku ve výši 56 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala kromě půjčené jistiny vrátit právnímu předchůdci žalobce i poplatek v celkové výši 58 062 Kč, který se skládá z úroku ve výši 11 607 Kč, z poplatku za administrativní činnost v částce 13 135 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 33 320 Kč. Žalovaná se tedy zavázala za tuto půjčku zaplatit žalobci částku 114 062 Kč. Uzavření shora citovaných smluv o půjčce je mezi účastníky nesporné (viz písemné vyjádření žalované).
Žalobce tvrdí a toto tvrzení žalovaná žádným způsobem nerozporovala, že z půjčky uzavřené dne datum žalovaná na jistině dluží částku 13 495 Kč a na dlužném poplatku částku 11 282 Kč a z půjčky uzavřené dne datum dluží žalovaná na jistině částku 49 200 Kč a na dlužném poplatku částku 51 012 Kč. Tato skutečnost vyplývá i z přehledu splátek. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.
Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smluv, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 588 občanského zákoníku , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
V daném případě byly obě smlouvy o půjčce uzavřeny se spotřebitelem, to znamená, že na tento závazkový vztah se vztahuje úprava v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K platnosti takovéto úvěrové smlouvy zákon požaduje, aby věřitel před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele. Tuto úvěruschopnost je povinen zkoumat s odbornou péči, a pokud tak neučiní, je smlouva neplatná. K neplatnosti smlouvy přihlédne soud i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku ). V tomto souzeném případě žalobce ani netvrdil (natož prokázal), že jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy zkoumal, zda žalovaná bude vůbec schopna tento úvěr splácet. Žalovaná navíc v době uzavření smlouvy měla pouhých 18 roků, což samo o sobě činí její schopnost splácet dokonce dvě smlouvy o půjčce diskutabilní, a proto právní předchůdce žalobce měl s o to větší péčí a odborností zkoumat její úvěruschopnost. Z předmětných smluv nic takového nevyplývá a žaloba posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy ani netvrdí. Soud tedy dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce jsou z tohoto důvodu absolutně neplatné, a žalobce má nárok pouze na vrácení poskytnutých částek z titulu bezdůvodného obohacení, a to bez jakýchkoliv poplatků či úroků v neplatné smlouvě sjednaných. Žalobce má dále nárok na zákonné úroky z prodlení, což vyplývá přímo z nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
I kdyby snad právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované zkoumal, jsou smlouvy o půjčce neplatné minimálně v ujednání o poplatcích za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek. Tyto poplatky žalobce účtuje kromě obchodních úroků (11 607 Kč a 3 065 Kč), přičemž nijak nespecifikuje, v čem administrativní činnost spočívá. Za tvrzenou administrativní činnost požadují smlouvy o půjčce poměrně vysoké částky, a to 13 135 Kč a 4 561 Kč. Poplatky za hotovostní inkaso splátek jsou zcela v rozporu s dobrými mravy a žalobce neuvádí za jakou konkrétní činnost tak vysoké poplatky požaduje. Smlouvy o půjčce„ se tváří“ tak, že spotřebitel si může vybrat buď hotovostní inkaso splátek, popřípadě tzv. bezhotovostní režim. V případě hotovostního inkasa splátek se spotřebitel zavazuje k zaplacení částky 33 320 Kč, a v případě druhé smlouvy k částce 12 439 Kč. Pokud zvolí bezhotovostní režim, nemusí platit nic. Je velmi nepravděpodobné a skoro nemožné, že dlužník by se dobrovolně zavázal u půjčky ve výši 56 000 Kč k navýšení dlužné částky o celých 33 320 Kč, a to za hotovostní splátky (celkem 100 splátek), což by pro něj znamenalo kromě zcela zbytečného navýšení půjčky i velkou ztrátu času. Naproti tomu v případě bezhotovostního režimu by stačilo zadat trvalý příkaz k úhradě a o splácení se dále nestarat. V tomto případě dlužník ušetří částku 33 320 Kč.
Na základě těchto zjištění, je soud toho názoru, že žalovaná byla skutečně při uzavírání půjček právním předchůdcem žalobce účelově a nepravdivě přesvědčována o výhodnosti půjček a malém navýšení.
Soud proto přiznal žalobci pouze nesplacené jistiny (jejich výši žalovaná nerozporovala), a to v částkách 49 200 Kč a 13 495 Kč. K těmto jistinám požaduje žalobce zcela v souladu se zákonem úrok z prodlení dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , který kapitalizuje do data postoupení pohledávky (datum) a dále jej požaduje v zákonné výši od postoupení pohledávky (datum) až do zaplacení. Ve zbytku žaloby, tedy v obchodním úroku i v poplatcích za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, soud žalobu jako nedůvodnou částečně zamítl, a to primárně z toho důvodu, že právní předchůdce neposuzoval úvěru schopnost žalované, přičemž u poplatků za tzv. administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek se jedná o absolutně neplatné ujednání z důvodu rozporu s dobrými mravy.
Dlužnou částku soud povolil žalované splácet ve splátkách 1000 Kč měsíčně (dle jejího návrhu), a to z důvodu nepříznivých majetkových poměrů. Pod ztrátou výhody splátek znamená, že nezaplatí-li žalovaná byť jednu splátku ve lhůtě splatnosti, může se žalobce domáhat zaplacení celého zbytku dluhu.
Soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich úspěch ve sporu byl zhruba obdobný. Soud veškeré nároky žalobce kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (datum) a zjistil, že z titulu smlouvy ze dne datum požaduje žalobce celkem ke dni vyhlášení rozsudku částku 49 772 Kč, a z titulu smlouvy ze dne datum požaduje ke dni vyhlášení rozsudku částku 178 237 Kč, celkem se tedy jedná o částku 228 009 Kč. Soud však žalobci přiznal pouze částky 21 123 Kč a 76 849 Kč (zákonný úrok z prodlení kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku), celkem se tedy jedná o přiznanou částku 97 972 Kč. Žalovaná byla tedy úspěšná v 57 procentech uplatněného nároku, ve 43 procentech byla neúspěšná. Žalované však v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nebudou-li povinnosti dle tohoto rozsudku splněny dobrovolně a včas, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí.