Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
224 C 280/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sikorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, uzavřela datum se žalovaným smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný nevrátil vyplacené finanční prostředky. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný z celkové částky částka (kterou tvoří jistina částka, úrok částka, poplatek za administrativní činnost částka a inkasní poplatek částka, pojištění částka) uhradil celkem částka, což bylo započteno na úhradu části poplatků a kapitalizovaného úroku a částečně na jistinu částka. Žalovaná částka částka tak představuje neuhrazenou jistinu úvěru částka, nesplacenou část poplatků částka, dlužný poplatek za životní pojištění částka, úrok z úvěru 23,72% ročně a úrok z prodlení, obojí od datum.
2. Ústního jednání ve věci dne datum se účastníci neúčastnili, žalobkyně se omluvila, žalovaný se, ač předvolán, nedostavil, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Podle smlouvy o úvěru číslo ze dne datum půjčila právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, žalovanému částku částka. Žalovaný částku převzal v hotovosti a zavázal se tento úvěr vrátit v 58 splátkách po částka týdně. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybnil a vedle jistiny ve výši částka se zavázal uhradit poplatek částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, úrok z jistiny ve výši částka a pojištění částka, RPSN činila 206%. Z obsahu smlouvy dále vyplývá, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet pouze dotazníkovým způsobem, z listin byly doloženy pouze bankovní výpisy a doklad o výměře důchodu, zjištěné informace nijak podrobněji neověřila doložením údajů z jiných zdrojů, nepozastavila se nad tvrzením zájemce o úvěr, že žalobce pečuje o osobu blízkou, není zřejmé, zda část příjmu, které žalovaný uváděl je příspěvek na péči o osobu blízkou (příspěvek na péči je určen osobám, které kvůli nemoci, úrazu nebo věku nejsou schopny vykonávat činnosti běžného života a potřebují tedy pomoc jiné osoby) či nikoliv, zda žalovaný bydlí v nájmu, v bytě v osobním vlastnictví aj. Dle nerozporovaných žalobních tvrzení žalovaný žalobkyni na úvěr zaplatil pouze částku částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba anonymizována tři slova jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za doložené, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení upomenut s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.
4. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než uváděla žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že více než částka uhrazeno nebylo.
5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný (po formálním přezkoumání schopnosti žalovaného splácet) sjednali dne datum smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal úvěr ve výši částka, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek však v celém rozsahu nesplnil, uhradil pouze částka, zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a neuhradila ani další smlouvou sjednané nároky.
6. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právnická osoba anonymizována tři slova, žalovanému poskytla a vyplatila úvěr ve výši částka, a to za sjednaný úrok částka, dále byl ve smlouvě sjednán poplatek částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, a pojištění částka, RPSN činila 206%.
7. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
datum ve věci C číslo).
9. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.
10. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako celek absolutně neplatnou.
11. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal na základě smlouvy o úvěru
částku ve výši částka z čehož neuhradil jistinu částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od datum, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne datum s výzvou ke splacení do datum. Tato výzva pak byla ve smyslu § 573 o.z. žalovanému doručena dne datum.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.