Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 808/2001

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-73

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.825,- Kč k rukám jejího zástupce Mgr. I. S., advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. listopadu 2000 č.j. -51 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 23. února 2000 č.j. -29, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 150.000,-Kč s 19% úrokem z prodlení od 25. 9. 1995 do zaplacení, a rozhodnuto o nákladech řízení. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž vytýká odvolacímu soudu, že (shodně jako před ním soud prvního stupně) nesprávně posoudil otázku promlčení žalobcova práva na vrácení částky 150.000 Kč. Ačkoli „mezi účastníky šlo o běžný obchodní případ“, použil odvolací soud při aplikaci práva a nadto ani nezkoumal, zda se nejedná o bezdůvodné obohacení úmyslné, kde se právo promlčuje v desetileté promlčecí lhůtě. Žalobce připomíná, že o tom, že částka 150.000,- Kč nebyla jako záloha vyúčtována a že zboží za tuto částku nebylo dodáno, se účastníci dozvěděli na základě kontroly provedené finančním úřadem dne 2. 9. 1994. Reakce žalované na žalobcovu urgenci o zaplacení částky 150.000,- Kč nasvědčují tomu, že dobře věděla o existenci svého závazku, ale neměla v úmyslu tento dluh uhradit. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil jak rozsudek odvolacího soudu, tak rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná s námitkami obsaženými v dovolání žalobce nesouhlasí a připomíná, že byly uplatněny již v předchozích řízeních. Pokud jde o předmět řízení, znovu zdůrazňuje, že mezi účastníky byly vypořádány vztahy (jak vyplývá z potvrzení o narovnání) dne 22. 11. 1993, přičemž údajná záloha 150.000,- Kč byla zaplacena již dne 25. 9. 1992; žalobce tedy měl vědět, jaké pohledávky ke dni ukončení spolupráce vůči žalované má. Právě nedbalost a nepořádnost žalobce při podnikání motivovala žalovanou k ukončení jejich spolupráce. Žalovaná nepovažuje věc za zásadně právně významnou a navrhuje, aby dovolání žalobce bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) projednal věc podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále opět jen „“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení k tomu legitimovaným subjektem (žalobcem) řádně zastoupeným advokátem ( o. s. ř), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejde-li o případ vad uvedených v (a ty v daném případě nebyly dovolatelem namítány a ani z obsahu spisu nevyplývají), je třeba, je-li dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, zkoumat přípustnost dovolání z pohledu ustanovení a Jde-li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (jak tomu bylo i v posuzovaném případě), úprava připouští dovolání jen ve třech případech.V prvním z nich jde o situaci, kdy za podmínek stanovených v byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto jinak než v jeho dřívějším zrušeném rozsudku. Ve druhém případě je dovolání přípustné proto, že jeho přípustnost vyslovil odvolací soud na návrh nebo bez návrhu ve výroku svého potvrzujícího rozsudku ( ). Konečně ve třetím případě ( ) je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné tehdy, jestliže při splnění dalších v tomto ustanovení uvedených předpokladů, odvolací soud nevyhověl návrhu účastníka řízení na vyslovení přípustnosti dovolání, přičemž dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu, případně v něm řešená konkrétní otázka, má po právní stránce zásadní význam.

O žádný ze shora uvedených případů přípustnost dovolání opřít nelze. Odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, aniž současně podle ve výroku svého potvrzujícího rozsudku vyslovil přípustnost dovolání. Protože žalobce před vyhlášením potvrzujícího výroku rozsudku neučinil návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, je vyloučeno, aby dovolací soud přípustnost dovolání uvažoval v intencích

Za dané procesní situace nelze dovodit přípustnost dovolání ze žádného ustanovení . Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce – aniž se mohl zabývat věcnými námitkami v dovolání snesenými – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta za jednu čtvrtinu sazby odměny ve výši 6.750,- Kč (, , v návaznosti na a , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. prosince 2001

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu