Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 400/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem titul Petrem Pomahačem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 34 893 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
-) částku ve výši 28 401 Kč spolu s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky
28 401 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 28 401 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení,
-) částku ve výši 3 150 Kč,
-) částku ve výši 300 Kč,
-) částku ve výši 1 497 Kč,
-) částku ve výši 1 545 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 574 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku -) částku ve výši 28 401 Kč spolu s úrokem ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 28 401 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, -) částku ve výši 3 150 Kč, -) částku ve výši 300 Kč, -) částku ve výši 1 497 Kč, -) částku ve výši 1 545 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 574 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se po žalované domáhala úhrady částky ve výši 34 893 Kč s příslušenstvím
specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 18.3.2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž jí poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr žalované poskytla tak, že 90% poskytnutého úvěru, tj. částku ve výši 27 500 Kč poukázala na účet žalované a 10% z poskytnutého úvěru, tj. částku ve výši
2 500 Kč zaslala na účet úvěrového zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr společně s úroky dle dohodnuté zápůjční úrokové sazby, tj. částku ve výši 42 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje 20.4.2020. Žalovaná neplnila řádně a včas svůj závazek a proto žalobkyně celý nesplacený úvěr zesplatnila ke dni 24.6.2020. Žalobkyně odeslala žalované celkem
3 upomínky, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku tedy v tomto případě částku ve výši 300 Kč. Celková částka neuhrazeného úvěru činila 31 551 Kč, která se skládala z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 150 Kč
a neuhrazené jistiny ve výši 28 401 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit částku ve výši 1 497 Kč představující dlužné splátky ke dni zesplatnění mínus uhrazené splátky po zesplatnění, smluvní pokutu dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy naběhlou před zesplatněním úvěru v celkové částce 1 497 Kč, a to za prodlení žalované se splatností celkem 3 řádných měsíčních splátek před splatností úvěru, když pokuta za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky činila 499 Kč. Dále žalobkyně uplatnila na žalované i smluvní pokutu naběhlou po zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 31 551 Kč, kterou kapitalizovala za období od 25.6.2020 do 12.8.2020 částkou ve výši 1 545 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 18.3.2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet
ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, počínaje dnem 20.4.2020. Celkově měla žalovaná uhradit částku 42 000 Kč, když sjednaný roční obchodní úrok činil 30,6%. Úvěr byl splatný v rozsahu 90% na účet žalované a v rozsahu 10% na účet zprostředkovatele úvěru (čl. II. bod písm. b) Smlouvy). Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jednotlivé splátky úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč (čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy). Účastníci si v čl. IV. bod 1 sjednali právo žalobkyně zesplatnit celý do té doby nezaplacený úvěr, v případě prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce. Pro případ zesplatnění se žalovaný zavázal v čl. IV. bod 2 písm. a), že žalobkyni uhradí smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky
a zákonný úrok z prodlení (čl. IV. bod 3. Smlouvy), a rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou upomínku (čl. IV. bod 4. Smlouvy). Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – příloha č. 2 k úvěrové smlouvě, má soud za prokázané, že žalovaný obdržel zákonem vymezené předsmluvní informace. Z Posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne 26.3.2020, Čestného prohlášení ze dne 18.3.2020 o jejích závazcích, výdajích, příjmech ve spojení s dokladem z Centra na verandě obec o výplatě žalované a výpisu z Centrální evidence exekucí má soud za prokázané, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 26.3.2020 vystaveného ČSOB soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne 26.3.2020 na účet vedený x právnická osoba, uvedený žalovanou v úvěrové smlouvě, částku 27 500 Kč
a částku 2 500 Kč na účet třetí osoby. Z listiny nazvané Bonita smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla v prodlení s úhradou splatnou 20. dne měsíce dubna, května a června 2020,
a že na úvěr neuhradila žádnou částku. Z upomínek ze dne 29.7.2019, 29.8.2019 a 29.9.2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě jednotlivých dlužných splátek a zároveň uplatnila i nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů s upomínáním ve výši 100 Kč za každou jednotlivou upomínku. Oznámením o zesplatnění ze dne 24.6.2020 byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru, o důsledcích zesplatnění, výši dlužné částky a zároveň jí byla poskytnuta lhůta k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ve spojení s úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázané, že žalobkyně je subjektem oprávněným poskytovat spotřebitelské úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,
a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty.
V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 577 OZ, je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Dle ustanovení
§ 2048 a 2049 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
7. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly
v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 2 tohoto zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení
s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odstavce 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
8. Podle § 1968 věta prvá OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že účastníci v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku platně uzavřeli dne 18.3.2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši
30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, počínaje dnem 20.2.2020. Žalovaná porušila své povinnosti, když se dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Žalovaná pak zůstala v řízení nečinnou, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnila. Žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 28 401 Kč, částky ve výši 3 150 Kč, částky ve výši 300 Kč, částky ve výši 1 497 Kč a částky ve výši 1 545 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši 10,00 % ročně z částky 28 401 Kč od 25.6.2020 do zaplacení a rovněž i právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 25.6.2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů
v plné výši. Částka 3 574 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 396 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil
v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze se sídlem adresa, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně se sídlem adresa.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.