Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 149/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul titul Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 675 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná se stala ze zákona, jako příjemce elektrické energie, který neprohlásil opak, poplatníkem televizního poplatku. Tím jí vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši á 135 Kč měsíčně. Žalovaná však poplatek pravidelně nehradila, a na úhradě televizního poplatku tak dluží za období od září 2019 do ledna 2020 celkovou částku 675 Kč, kterou žalobkyni ani přes upomínku neuhradila. Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně kapitalizovala pevnou částkou do dne vyhotovení žaloby, tj. 15. 10. 2020 ve výši 60,29 Kč.
2. Žalovaná se k návrhu žalobkyně nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila a dala tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v žalobě.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Žalovaná jako odběratel elektrické energie nereagovala na výzvu žalobkyně k přihlášení poplatníka, v důsledku čehož se k září 2019 stala poplatníkem ze zákona s povinností platit za každý měsíc televizní poplatek ve výši 135 Kč, splatný vždy do 15. dne daného měsíce, za nějž se poplatek platí (viz Výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne 27. 5. 2019 s dodejkou, dopis ze dne 28. 8. 2019, Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaná nicméně žalobkyni televizní poplatky za období září roku 2019 až leden roku 2020, á 135 Kč/měsíc, nehradila, a celkem jí tak na poplatcích dluží částku ve výši 675 Kč (viz Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávku ani přes výzvy dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020 neuhradila, požaduje žalobkyně z dlužné jistiny ve výši 675 Kč zákonný úrok z prodlení, který kapitalizovala ve výši 60,29 Kč (viz příslušné Upomínky včetně dodejek, Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení).
5. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.
6. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), dle kterého je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
7. Podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
8. Podle § 7 odst. 2 zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaná se od září 2019 stala ze zákona poplatníkem televizního poplatku, když nereagovala na výzvu žalobkyně. Tím jí vznikla povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši. Jelikož žalovaná ve stanovených termínech poplatek řádně nehradila, a to ani přes upomínky žalobkyně, soud žalobkyni kromě dlužné jistiny v součtu celkem 675 Kč přiznal rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužných částek á 135 Kč, vždy ode dne následujícího po splatnosti tel. poplatku za daný měsíc, tj. od 16. daného měsíce, až do 15. 10. 2020, žalobkyní správně kapitalizovaných ve výši 60,29 Kč, když bylo právem žalobkyně požadovat úroky z prodlení pouze do dne podání žaloby, tj. 15. 10. 2020. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud ji tedy v požadované výši žalobkyni přiznal. Lhůtu k plnění soud určil podle 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Náklady za právní zastupování advokátem soud nepřiznal v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013 (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku). Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni dva režijní paušály po 100 Kč podle § 1 odst. 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tak, jako by nebyla zastoupena zástupcem. Z výše uvedeného důvodu nelze tedy přiznat ani částku za DPH, neboť odměnu za zastoupení soud zástupci nepřiznává. Náklady řízení v celkové výši 600 Kč soud žalované uložil zaplatit ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).