Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 429/2001

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 14. 3. 2000, č. j. - 198, jímž Městský soud v Praze nevyhověl návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve věci návrhu na obnovu řízení pravomocně skončeného přezkumu rozhodnutí žalované ze dne 17. 6. 1991, č. 300 723 469. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že u žalobce nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a to jak vzhledem k výši jeho starobního důchodu, tak i vzhledem ke skutečnosti, že soudní řízení ve věcech důchodového pojištění je osvobozeno od soudních poplatků, takže náklady dovolacího řízení by u žalobce spočívaly pouze v odměně za jeho právní zastoupení advokátem, která v dané věci činí (dle vyhlášky ) 250.- Kč za jeden úkon, k níž je třeba připočíst paušální náhradu ve výši 75.- Kč. Jde tedy o částku, kterou je občan pobírající důchod ve stejné výši jako žalobce schopen uhradit.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které následně doplnil podáním ze dne 8. 1. 2001. Vyjadřuje nesouhlas s napadeným rozhodnutím a uvádí, že mu nebylo zajištěno „právo na hájení zájmů před soudem“. Poukazuje na to, že „jako starodůchodce“ utratí měsíčně 50 až 60 % důchodu za léky a že mu po odečtení těchto nákladů nezbývá ani částka ve výši životního minima.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo vydáno 16. 10. 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před novelou provedenou , tj. do 31. 12. 2000 (dále jen „“).

Podle ustanovení věty první musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Toto ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout. Dovolatel sice v projednávané věci není zastoupen advokátem, ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že předmětem dovolacího přezkumu je rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů ( ), není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10/1997 pod pořadovým číslem 80).

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení , a

Podle není dovolání přípustné proto, že usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v až f) Podmínky stanovené v nejsou rovněž naplněny, neboť usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti účastníka řízení o ustanovení zástupce není usnesením ve věci samé.

Zbývá posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou zakotvenou v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Žádnou z vad vypočtených v však dovolatel ve vztahu k napadenému rozhodnutí výslovně netvrdí; jeho námitku, že mu nebylo zajištěno „právo na hájení zájmů před soudem“ nelze podřadit ani ustanovení , jež spojuje zmatečnost řízení se skutečností, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde totiž jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli tedy při rozhodování (srov. rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, pod pořadovými čísly 27 a 49). Vlastní rozhodnutí soudu o otázce zastoupení není tudíž „postupem soudu v průběhu řízení“.

Protože dovolání žalobce není přípustné ani podle jednoho z výše citovaných ustanovení, Nejvyšší soud je - aniž se mohl zabývat jeho případnou důvodností - podle a odmítl jako nepřípustné.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. prosince 2001

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu