Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 182/2020
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 48 423, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 48 423, částka s úrokem ve výši 55, 98 % p.a. z částky 24 931, částka
od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. příjmení z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 48 423, [částka] s úrokem ve výši 55, 98 % p.a. z částky 24 931, [částka] od [datum] do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky [částka], a s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>II. [příjmení] z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 48 423, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne datum (správně dne datum) se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 97, 97 % p.a., a to ve 24 měsíčních splátkách po částka Vedle toho žalobkyně poskytla žalované dalších částka jako revolvingový úvěr. Tyto peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 72, 83 % p.a.,
a to v osmnácti měsíčních splátkách. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splněním těchto dluhů a její prodlení trvalo déle než šedesát dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně
za žalovanou dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku na zaplacení částka, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 55, 98 % p.a. z částky 24 931, částka
od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky částka od datum
do zaplacení. Vedle toho žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum a dne datum, jež trvalo déle než třicet dnů, ve výši po částka, tj. celkem částka, a smluvní pokuty za prodlení žalované se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši
0, 1 % denně z částky 27 762, částka od datum do datum, tj. 20 171, částka. Žalovaná tyto pohledávky nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.
4. Z nabídky žalované jako úvěrované na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou žalobkyně jako úvěrující přijala, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 97, 97 % p.a., a to ve 24 měsíčních splátkách po částka (část A) bod II. smlouvy o úvěru). Žalobkyně se dále zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky
až do výše dalších částka jako revolvingový úvěr a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 72, 83 % p.a., a to v osmnácti měsíčních splátkách po částka (část A) bod V. smlouvy o úvěru). Tato nabídka dále odkazovala na smluvní ujednání smlouvy
o úvěru ze dne datum.
5. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně přijala nabídku žalované na uzavření smlouvy o úvěru, a předložila žalované rozpis ujednaných splátek. Tento dopis žalované doručila dne datum, jak vyplývá z dodejky.
6. Ze smluvních ujednání smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že v případě prodlení žalované s plněním ujednaných splátek se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné částky, trvá-li takové prodlení alespoň patnáct dnů (čl. 12 odst. číslo písm. a) obchodních podmínek), a ve výši 13 % z dlužné částky, trvá-li prodlení žalované alespoň třicet dnů (čl. 12 odst. číslo písm. b) obchodních podmínek). Bude-li prodlení žalované s plněním některé ze splátek trvat alespoň šedesát dnů nebo ocitne-li se v prodlení se splněním dvou splátek, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (čl. 12 odst. číslo písm. b) smlouvy o úvěru) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši
25 % z dlužné částky (čl. 12 odst. číslo smlouvy o úvěru).
7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalované poukázala částka dne
datum a částka dne datum.
8. Z výzvy žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
9. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne datum se žalobkyní jako úvěrující smlouvu
o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 97, 97 % p.a.,
a to ve třiceti měsíčních splátkách po částka. Dále žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované další peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 72, 83 % p.a., a to rovněž ve třiceti měsíčních splátkách po částka. Tyto dluhy účastnice řízení utvrdily smluvní pokutou ve výši 8 % z dlužné částky, trvá-li prodlení žalované s plněním ujednaných splátek alespoň patnáct dnů, a ve výši 13 % z dlužné částky, trvá-li takové prodlení alespoň třicet dnů, a dále smluvní pokutou ve výši 25 % z dlužné částky v případě, že prodlení žalované trvá i poté, co v jeho důsledku dospěla pohledávka založená smlouvou o úvěru jako celek. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.
10. Z listiny označené za kartu klienta ze dne datum, z prohlášení žalobkyně ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z oznámení žalobkyně žalované ze dne datum ani z vyjádření Mgr. jméno příjmení ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. příjmení skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalované
ze dne datum a ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že je žalobkyně žalované doručila, s výjimkou čestného prohlášení ze dne datum, jehož obsah však k prokázání tohoto skutkového tvrzení nedostačoval, protože z něj nevyplývá, kdy a jaké zásilky žalobkyně odevzdala k přepravě ani zda se přeprava těchto zásilek uskutečnila.
11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu.
14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je
po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
15. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
16. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to,
že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.
17. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604,
pod číslo 2015).
18. Žalobkyně skutkově tvrdila, že prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě vyúčtování mzdy žalované. Vedle toho žalobkyně ověřila, že žalovaná není vedena v registru dlužníků vedeném sdružením příjmení a v nebankovním registru klientských informací.
19. Z listiny označené za hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla žalobkyni, že dosahuje čistého příjmu ve výši částka, její výdaje na bydlení činí částka, na výživu nezletilých dětí částka, s tím, že výživné činí částka, splátky jiných dluhů částka, ostatní výdaje částka a celkové výdaje částka.
20. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnankyně uzavřela dne datum s právnická osoba jako zaměstnavatelkou, soud zjistil, že žalovaná vykonává práci v pracovním poměru k této zaměstnavatelce.
21. Ze mzdového výměru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná dosahovala hrubé mzdy
ve výši částka.
22. Z vyúčtování mzdy za období dubna 2015, které žalovaná předložila žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhla mzdy ve výši částka čistého.
23. Z vyúčtování mzdy za období května 2015, které žalovaná předložila žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhla mzdy ve výši částka čistého.
24. Z vyúčtování mzdy za období června 2015, které žalovaná předložila žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhla mzdy ve výši částka čistého.
25. Z vyúčtování mzdy za období července 2015, které žalovaná předložila žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhla mzdy ve výši částka čistého.
26. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil – 27 719, částka a koneční zůstatek dosahoval – 12 238, částka.
27. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 8. 2007, č.j. 22 Nc 159/2007 – 10, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že nezletilé děti byly svěřeny do výchovy žalované a jejich otec se zavázal přispívat na jejich výživu částkou v celkové výši částka.
28. Z výpisu záznamů registru vedeného sdružením příjmení soud zjistil, že žalovaná byla povinna platit cenu za služby elektronických komunikací a byla v prodlení s plněním tohoto dluhu v rozsahu částka. Dále byla v prodlení s plněním jiného spotřebitelského úvěru v rozsahu částka.
29. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že smlouvy uzavřené žalovanou jsou hodnoceny jako„ špatné“.
30. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru předložil, nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalované, avšak chyběly podklady
o výši pravidelných výdajů žalované. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit,
zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Ostatně i z vlastních tvrzení žalované vyplývalo, že rozdíl mezi jejími příjmy a výdaji by nemohl pokrýt ujednané splátky.
31. Mimoto z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou naopak bylo možné zjistit, že vykazoval záporný zůstatek ve značné výši. Již tato okolnost musela vyvolat pochybnosti o tom,
zda po zaplacení jejích výdajů by žalovaná ještě mohla plnit ujednané splátky. Stejné pochybnosti pak vyplývaly z údajů v registru vedeném sdružením příjmení o prodlení žalované s plněním jiných dluhů, jakož i z hodnocení žalované v nebankovním registru klientských informací.
32. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
33. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
34. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
35. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
36. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
37. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
38. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
39. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
40. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,
a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci
C číslo).
41. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
42. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
43. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
44. Smlouva o úvěru, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
45. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
46. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
47. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
48. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
49. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, zanikla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, splněním již v době před jeho zahájením.
50. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.
51. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1
a § 146 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.