Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 271/2020

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Ptáček Číhalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zbytku zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 151 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, titul. jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zbytku zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 151 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 30. 9. 2002 po žalované domáhala uhrazení částky ve výši 8 000 Kč představující jistinu pohledávky, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, dále částky 1 990 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok za poskytnutí úvěru, částky 4 000 Kč představující smluvní pokutu a částky 1 013,48 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná a právnická osoba, IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřeli smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky smlouvy o úvěru (dále jen smlouva), na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl při podpisu smlouvy v místě obchodní sítě zprostředkovatele právnická osoba, IČO číslo, částku ve výši 8 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 1 840 Kč, představující kapitalizovaný úrok za dobu trvání úvěru, a to do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Dne datum byl ke smlouvě uzavřen dodatek, kterým byla prodloužena splatnost do datum, a to na základě žádosti žalované učiněné prostřednictvím internetového formuláře. Právní předchůdce žalobkyně zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o dodatek byla žalované následně schválena, kdy jí byla na sdělený bankovní účet poukázána požadovaná finanční částka. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Tuto žalobkyně požaduje co do poloviny jistiny úvěru, tedy v částce 4 000 Kč. Dále požaduje paušální náhradu nákladů na upomínání v částce 150 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobkyně neuhradila ničeho.

2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 11. 2. 2021.

3. Žalovaná se z jednání omluvila a k žalobě se vyjádřila tak, že již v minulosti žalobkyni sdělila, že pobírá malý invalidní důchod aktuálně v částce 5 600 Kč a dále doplatek hmotné nouze. S nárokem žalobkyně souhlasí, ale žádá o snížení úroků.

4. S ohledem na obsah podání soud dospěl k závěru, že jej nelze považovat za uznání nároku, když není uvedeno, v jaké části nárok žalobkyně uznává a současně žádá o nepřiznání části nároku, která nebyla rovněž specifikována.

5. Žalobkyně omluvila svoji neúčast u jednání podáním ze dne 29. 1. 2021 a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

6. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s  .

7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

8. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla téhož dne žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru, přičemž žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně částky 1 840 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 279,83% ročně, tj. celkem 9 840 Kč, do 30 dnů od podpisu smlouvy, tj. do datum. Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne datum byla prodloužena splatnost s tím, že za každých 30 dnů činí poplatek částku 1 840 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, včetně obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni datum, kdy ke dni postoupení činila dle tvrzení právního předchůdce žalobkyně postoupená částka 13 990 Kč, kdy na dlužnou částku nebylo uhrazeno ničeho (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy označení anonymizováno číslo). Žalovaná byla vyrozuměna dopisem ze dne datum o postoupení pohledávky v celkové výši 13 990 Kč s příslušenstvím na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu). Následně byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby dopisem ze dne datum s tím, že má pohledávku uhradit nejpozději do datum (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího archu).

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Na vztah mezi účastníky soud aplikoval ustanovení smlouvy o úvěru podle a násl. , , ve znění rozhodném (dále jen o.z.). Žalovaná na straně úvěrované smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (, a a násl. o.z.). Smlouva podléhá rovněž režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném (dále je ZSÚ).

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 věty prvé o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Tato zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008 /48/ zakotvují princip odpovědného půjčování („ responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. ). Podle Ústavního soudu lze učinit závěr, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z judikatury citované tímto nálezem - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Soudy proto poskytovatele úvěrů musí vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení dluhu reálné výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli (viz cit. rozhodnutí). K závěru, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele musí vnitrostátní soud zkoumat ve všech případech, bylo vedeno řízení o předběžné otázce u Soudního dvora EU. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C 679/18, Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

18. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je při zkoumání úvěruschopnosti taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit.

19. Žalobkyně v návrhu sice tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované, nicméně toto tvrzení bylo obecné, bez uvedení konkrétních údajů, jak k závěru o schopnosti žalované úvěr splácet došla a současně své tvrzení nijak neprokazovala. Nadto tvrzení, že prověřila schopnost žalované splácet úvěr, bylo uvedeno až pro účely dodatku ke smlouvě o úvěru, kterým byla pouze prodloužena doba splatnosti, nikoliv ke smlouvě o úvěru samotné. Důkazní břemeno v otázce splnění předsmluvní informační a kontrolní povinnosti musí zásadně jít k tíži poskytovatele úvěru, jinak by byl narušen soulad se zásadou efektivity (viz např. rozhodnutí Soudní dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C - 449/13 CA Consumer Finance SA v Ingrid Bakkaus and Others). Soud v této věci nemohl žalobkyni při jednání řádně poučit ve smyslu , 3 , aby soudu doplnila tvrzení v tomto směru a označila důkazy k jejich prokázání, neboť žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, dobrovolně se tohoto poučení vzdala, a jde k její tíži, že soud nemohl zjistit, zda byla zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované splněna.

20. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost dle § 86 ZSÚ zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, posoudil soud uvedenou smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako neplatnou pro rozpor se zákonem a zjevně narušující veřejný pořádek podle § 588 o. z. a současně dle § 87 odst. 1 ZSÚ.

21. Z uvedených důvodů soud práva a povinnosti mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, přičemž žalovaná je na základě neplatné smlouvy povinna vrátit to, o co se obohatila, dle § 2991 odst. 2 o.z.. Žalobkyni proto soud přiznal právo na zaplacení poskytnuté částky ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 16. 9. 2020. Splatnost této částky ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. nastala prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní k plnění. Žalovaná byla vyzvána k plnění na základě předžalobní upomínky do 15. 9. 2020, soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky po jí uvedeném datu, do kdy měla žalovaná dlužnou částku uhradit. Povinnost žalované zaplatit úroky z prodlení vyplývá z o.z., výše úroku z prodlení je stanovena Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dle o.z.

22. S ohledem na vyjádření žalované a současně zejména na mimořádnou situaci na území ČR v souvislosti se zamezením virového onemocnění SARS-CoV-2 (covid 19) a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady na osoby, ať už fyzické či právnické, byla pariční lhůta určena delší, a sice tříměsíční s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( ) Lhůtu k plnění tak soud určil odlišně, než je standardní třídenní lhůta od právní moci rozsudku, když lze předpokládat, že žalobkyně stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížena.

23. Pokud jde o nároky nad rámec uvedené částky 8 000 Kč s příslušenstvím, tedy nároky na úroky z úvěru, kapitalizované zákonné úroky nad rámec již přiznaných a poplatky stanovené žalobkyní za poskytnutí úvěru a za upomínky, a smluvní pokutu, pak soud žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud výrokem III. rozsudku podle . Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 000 Kč, žalovaná co do částky 7 003,48 Kč (počítáno včetně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení), a převážně úspěšné žalobkyni tak náleží poměrná část nákladů řízení ve výši 6,7% Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle vyhlášky , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), a které byly zástupkyni žalobkyně přiznány dle AT za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby a podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby dle AT za 3 úkony po 100 Kč, a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši 252 Kč Celkem činily náklady žalobkyně částku 2 252 Kč, a s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu tak bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni 6,7% z nákladů řízení, tj. 151 Kč. Odměnu a náhrady zástupkyně žalobkyně omezil soud v souladu s  AT, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení právní zástupkyně podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.

25. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( a ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.