Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 278/2020-24
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 000 Kč, která přestavuje neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácení technického přijímacího zařízení anonymizováno 7 slov: příjmení: anonymizováno), které bylo žalované pronajato na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, a proto se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ).
4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala uhrazení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení, jedná se tedy o běžný soukromoprávní vztah. Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu České republiky řešící tzv. kompetenční spory dle zákona č. 131/2002 Sb. opakovaně dovozuje v takových věcech pravomoc obecných soudů. Lze zmínit např. právní větu rozhodnutí číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jehož právní věta zní:„ O smluvní pokutě za porušení či nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem (§ 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích), rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti samotné.“
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust.
§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky právnická osoba. Na základě uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalované sjednané služby elektronických komunikací za sjednaných podmínek a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby platit sjednanou cenu. V rámci smlouvy byl mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacích zařízení, konkrétně zařízení anonymizováno 7 slov: příjmení: anonymizováno). Převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne datum. Žalovaná nehradila faktury za poskytované služby, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy dopisem ze dne datum. Žalovaná byla rovněž upozorněna na povinnost vrátit nepoškozené a funkční zařízení do 14 dnů od ukončen smlouvy. Jelikož žalovaná zařízení v dané lhůtě nevrátila, vznikla jí dle smluvních ujednání povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu dle ceníku společnosti ve výši celkem 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalované) tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncové zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků jako nájemní smlouvu dle ust. § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dále jen„ o.z“. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Za shora uvedeného, kdy žalobkyně prokázala všechny tvrzené skutečnosti, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku a žalobě zcela vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu, neboť dle jeho názoru jsou podmínky pro jeho aplikaci v tomto případě naplněny. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), dále 600 Kč za advokátem učiněné tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ ; vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu) dle 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu, 300 Kč za tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle
§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu) a 189 Kč jakožto náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty dle § 137 o.s.ř. , neboť advokát žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 , § 160 odst. 1 o.s.ř. ). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.
9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.