Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 206/2001

U S N E S E N Í

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.075,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce, které mu dal žalovaný dopisem ze dne 3.9.1999, je neplatné. Žalobu odůvodnil zejména tím, že ve vytčeném odmítnutí příkazu ředitele Městské policie v T. „odebrat se na místo konání akce Svět květin v T. a zajišťovat zde veřejný pořádek do 16.00 hodin“ nelze spatřovat porušení pracovní kázně, neboť uvedený příkaz „byl v rozporu s jeho pracovní smlouvu“.

Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 14.2.2000 č.j. -76 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 9.450,- Kč k rukám J. Č. Ve věci samé dospěl k závěru, že odmítnutí příkazu žalobcem dne 27.8.1999 nelze „za situace a okolností, v nichž se žalobce ocitl bez své viny“, hodnotit jako zvlášť hrubé porušení pracovní kázně zakládající důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19.10.2000 č.j. -106 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaný je povinen „nahradit“ žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 2.890,- Kč k rukám jeho zástupce. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že „s přihlédnutím k době a situaci“, v níž se žalobce „fakticky nalézal“, nelze jeho jednání popsané v dopise žalovaného ze dne 3.9.1999 kvalifikovat jako zvlášť hrubé porušení pracovní kázně opravňující zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem okamžitým zrušením podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce. Usnesením ze dne 19.12.2000 č. j. -114 opravil záhlaví svého rozsudku „tak, že tam uvedené křestní jméno žalobce L. se nahrazuje křestním jménem L.“.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu a proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. února 2000 č.j. -76 podal žalovaný dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení Namítal, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily míru intenzity porušení pracovní kázně žalobcem. Zdůraznil, že v případě strážníků městské policie „je třeba mít na zřeteli nebezpečí zneužití donucovacích prostředků“ (které jsou strážníci podle oprávněni používat při plnění pracovních povinností na úseku veřejného pořádku), „pokud bude ze strany vedoucích pracovníků tolerován sebemenší náznak nedisciplinovanosti“; odmítnutí splnění příkazu ředitele městské policie na úseku zabezpečení veřejného pořádku tudíž „znamená odmítnutí splnění základního úkolu, který každý strážník městské policie ze zákona splnit má, bez ohledu na jeho postavení v hierarchii městské policie“. Podle názoru dovolatele nelze přehlédnout ani skutečnosti, které „charakterizují žalobce jako arogantního a nedisciplinovaného pracovníka, který se odmítá podřídit autoritě nového vedení městské policie“, čímž také „jako dlouholetý strážník městské policie dával špatný příklad ostatním spolupracovníkům“. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud oba napadené rozsudky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť žalovaný neučinil návrh na vyslovení přípustnosti dovolání podle ustanovení

Nejvyšší soud ČR rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ).

Rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. února 2000 č.j. -76 v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. ).

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 14. února 2000 č.j. -76 zastavil ( ).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ), zabývaje se dále dovoláním žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, věc projednal podle ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen „ “ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( , věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není), jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé [ ]. Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak, než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ].

Dovolání je rovněž přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

V posuzovaném případě žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně o věci samé potvrzen.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil. Protože odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti svému rozsudku, není dovolání přípustné podle ustanovení Vzhledem k tomu, že žalovaný nenavrhl, aby dovolání bylo odvolacím soudem připuštěno, nemůže být dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné ani z hlediska ustanovení Za situace, kdy dovolatel netvrdí, a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ustanovení , je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení , věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které v rozsahu, v jakém byly spojené s účelným uplatněním práva, spočívají v odměně za jeden úkon právní služby ve výši 1.000,- Kč a v paušální částce náhrady výdajů ve výši 75,- Kč, celkem 1.075,- Kč [srov. , , , a , ve znění ]. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení , věty první, a , věty první (per analogiam) uložil, aby tyto náklady žalobci nahradil; ve smyslu ustanovení je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. prosince 2001

JUDr. Zdeněk Novotný,v.r.

předseda senátu