Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1904/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S. P. Česká republika, s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinné S. s.r.o., přikázáním pohledávky z účtu povinné u peněžního u, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 30. května 2001, č. j. -13, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 13. dubna 2001, č. j. E 521/20014 - jímž okresní soud v České Lípě podle ustanovení (dále též jen „ “) odmítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinné u peněžního u s odůvodněním, že oprávněná neodstranila vady tohoto návrhu, a to ani poté, co byla k jeho doplnění (usnesením ze dne 21. února 2001, č. j. E 521/20013, doručeným 1. a opětovně 15. března 2001) vyzvána - a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná včasným dovoláním, jímž namítá, že - podala-li „v jednom přípise“ návrh na nařízení výkonu rozhodnutí a zároveň žádost o pomoc soudu podle (neboť jí „nebyl znám účet“ povinné), a uplatnila-li tak „jedním podáním dva nároky“ - bylo usnesení s výzvou ke sdělení, u kterého peněžního u má povinná své účty a jaká jsou jejich čísla, „protismyslné“; podle ní soud neměl její žádost podle odmítnout, nýbrž pouze zpoplatnit, jelikož ustanovení a spadají pod oddíl „Činnost soudu před nařízením výkonu rozhodnutí“, nikoli tedy „před podáním návrhu“. Co je obdobím „před nařízením výkonu rozhodnutí“, uvádí podle ní analogicky ustanovení Oprávněná dále namítá, že soud prvního stupně „měl řízení o návrhu na výkon rozhodnutí podle přerušit do vyřešení zjištění dle “, neboť „…užití tohoto ustanovení je právem účastníka řízení (nikoli pouze věřitele)…“; dále pak uzavírá, že „…odmítnutí akceptace možnosti uplatnění práva dle v návrhu na výkon rozhodnutí by zbytečně byrokratizovalo soudní řízení a bylo by proti současnému trendu zlepšení pozice věřitele a vymahatelnosti práva.“

Dovolání (přípustné podle ve spojení s ustanovením ) není důvodné.

Z úřední povinnosti ( ) dovolací soud posuzuje pouze vady vyjmenované v ustanovení , a b) a a vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ); jinak je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Jelikož tyto vady z obsahu spisu nevyplývají a dovolatelka je nenamítá, byla předmětem dovolacího přezkumu otázka, zda rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, zda je tedy dán (posuzováno podle obsahu dovolání) uplatněný dovolací důvod podle ustanovení

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu - sice správně určenou - nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze právní normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Podle ustanovení věty čtvrté před středníkem navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána. Podle na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže se soud toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů.

Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odstavce druhého věty první není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.

V návrhu na nařízení exekuce pro peněžité plnění přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u musí oprávněný - vedle obecných náležitostí podání ( ) a náležitostí návrhu na zahájení řízení ( věta druhá) - uvést peněžní ústav, u kterého má povinný účet, a číslo tohoto účtu ( věta čtvrtá před středníkem). Neobsahuje-li návrh na nařízení exekuce všechny náležitosti (v těchto ustanoveních uvedené) nebo je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, soud ho - jestliže takový nedostatek brání pokračování řízení - usnesením podle , odmítne.

Jestliže oprávněný, jemuž vykonatelné rozhodnutí přiznává právo na peněžité plnění, všechny náležitosti návrhu na nařízení exekuce nezná, může požádat místně příslušný soud o pomoc při jejich zjišťování. Z toho, že jde o zjišťování skutečností, jež jsou náležitostmi návrhu na zahájení exekuce, plyne, že tuto žádost je třeba uplatnit - má-li oprávněný výsledků šetření soudu v řízení samotném využít - před podáním tohoto návrhu, tj. před zahájením exekučního řízení, žádost tudíž po zahájení vykonávacího řízení (tj. po podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí) či v samotném návrhu úspěšně podat nelze.

Tak tomu ovšem bylo - je-li součástí návrhu na výkon rozhodnutí ze dne 12. února 2001 i žádost „ve smyslu 260 o pomoc soudu“ - v souzené věci; byl-li s žádostí o pomoc podán zároveň i návrh na nařízení exekuce, soud prvního stupně se již touto žádostí zabývat nemohl. Protože oprávněná pak (a to ani na výzvu soudu) svůj návrh o náležitosti, jejichž nedostatek bránil pokračování řízení, nedoplnila, soud prvního stupně takový návrh v souladu s ustanovením odmítl.

Z výše uvedeného také plyne, že správný není ani dovolací argument odůvodněný tezí, že ustanovení neupravuje činnost soudu „před podáním samotného návrhu“, nýbrž „před nařízením výkonu rozhodnutí.“ Má-li výsledek šetření soudu oprávněné pomoci ke zjištění skutečností, jež jsou nutnými náležitostmi návrhu na nařízení exekuce, nelze než dovodit, že pomoc soudu, a tedy i žádost o ni, právě musí podání vlastního návrhu předcházet. Námitka oprávněné, že soud prvního stupně měl podle řízení přerušit je - kromě toho, že při pomoci soudu podle nejsou řešeny právní otázky a že ostatně ani nejde o řízení - nedůvodná již proto, že podle věty první z důvodů uvedených v části třetí řízení o výkon rozhodnutí přerušit nelze.

Jestliže odvolací soud věc posoudil v souladu s výše uvedenými závěry, je jeho právní posouzení správné. Protože se oprávněné prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání - aniž ve věci nařídil jednání ( věta první ) - usnesením podle ustanovení část před středníkem, odst. 6 zamítl.

Oprávněná nebyla s dovoláním procesně úspěšná, ve smyslu ustanovení , a by tedy měla povinné nahradit náklady dovolacího řízení; protože u té žádné prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) zjištěny nebyly, platí, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. prosince 2001

JUDr. Vladimír Mikušek , v.r.

předseda senátu