Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
C70B92CA392AD8D5C1257A4E0067B400.html
HTML · 14.78 KB
No categories available
28 Cdo 1555/2001
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově jako soudu prvního stupně za použití zákona č. 99/1963 Sb. ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a to ve znění: „V řízení zahájeném k návrhu E. S. bude pokračováno s její právní nástupkyní S. S. Řízení zahájené žalobkyní S. S. se zastavuje. Žalobkyně S. S. ani žalovaný nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, týkajícího se zastavení řízení“. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud konstatoval, vzhledem k datu rozhodnutí (3. května 2001), že okresní soud správně za použití § 107 zákona č. 63/1993 Sb. v novelizovaném znění rozhodl tak, že v řízení bude pokračováno s právní nástupkyní žalobkyně E. S., zemřelé 15.8.1999, a proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Stejně tak potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v části, v níž řízení o žalobě žalobkyně S. S. bylo podle § 111 odst. 3 zákona č. 63/1993 Sb. v novelizovaném znění zastaveno, neboť nepodala ve lhůtě jednoho roku návrh na pokračování v řízení, které bylo přerušeno podle § 110 o.s.ř. zákona č. 63/1993 Sb. před novelou, a která uplynula 9.3.2000.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně S. S. dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení § 239 odst. 2 písm. b/ a § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 63/1993 Sb. ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a co do důvodnosti odkazovala na důvody uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a/ , b/ zákona č. 99/1963 Sb. ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. , podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu – zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. ).
Také bod 15 uváděných přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. ukládá odvolacím soudům projednat odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně, vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, a rozhodnout o nich podle dosavadních právních předpisů.
V daném případě bylo řízení v právní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp.zn. 7 C 874/95 zahájeno 1.11.1995.
Dovolání dovolatelky směřuje proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 18.6.2001, sp.zn. 5 Co 1284/2001 , jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově z 3.5.2001, čj. 6 C 281/2001 -79.
V občanském soudním řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. ), podle jehož ustanovení je nutno v daném případě posoudit dovolání dovolatelky, byla přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravena v ustanovení § 238a občanského soudního řádu . V daném případě nešlo o usnesení odvolacího soudu, jímž by bylo změněno usnesení soudu prvního stupně (§ 238 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. ), nešlo o rozhodnutí týkající se zpětvzetí návrhu (§ 238 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. ), nešlo o rozhodnutí, jímž by bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. ), nešlo o usnesení o odmítnutí odvolání (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř. ), ani o usnesení, jímž bylo řízení o odvolání zastaveno (§ 238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. ).
Pokud bylo v ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. ) stanoveno, že je přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, bylo nutno mít na zřeteli, co bylo k uvedenému ustanovení vyloženo v rozhodnutí uveřejněném pod č. 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek: „Potvrzujícím usnesení, proti kterému je dovolání přípustné (nejde-li o případy usnesení ve věci samé, upravené v § 239 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu ), je ve smyslu ustanovení § 238a odst. 1 občanského soudního řádu pouze usnesení, jímž je potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu (písm. d/ citovaného ustanovení). Proti potvrzujícímu usnesení o zastavení řízení z jiného důvodu pro nedostatek jiné podmínky řízení než soudní pravomoci (včetně nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení) dovolání přípustné není“.
Vycházeje z citovaných ustanovení i z uvedeného právního závěru z uveřejněné judikatury nemohl dovolací soud shledat přípustným dovolání dovolatelky v daném případě podle žádného z ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu stanovených v občanském soudním řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. ).
Přikročil proto dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (v již citovaném znění) k odmítnutí dovolání dovolatelky jako dovolání nepřípustného.
Dovolatelka nebyla v řízení o dovolání úspěšná a žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu .
V Brně dne 15. listopadu 2001
JUDr. Iva B r o ž o v á , v.r.
předsedkyně senátu