Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1879/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal žalobou, podanou u soudu 24.10.1995, aby žalovaným bylo uloženo uzavřít s ním dohodu o vydání domů čp. 197 a 198 a pozemků parc. č. 142 a parc. č. 143 v P. V žalobě bylo uvedeno, že tyto nemovitosti patřily původně otci žalobce Dr. J. T. a tetě žalobce Ch. C. a přešly na stát, podle názoru žalobce, bez právního důvodu.

Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby žalobce s tím, že mají za to, že v této právní věci nejsou pasívně legitimováni. Podle názoru Městské části P. není žalobce oprávněnou osobou podle , protože je občanem České republiky až od 15.12.1992.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 26.6.2000, čj. -46, byla žaloba žalobce zamítnuta; žalobci bylo uloženo zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částky 1.475,- Kč, 1.725,- Kč a 1.725,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje zákonné předpoklady oprávněné osoby podle , protože nebyl státním občanem České republiky ke dni účinnosti tohoto zákona.

O odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem z 28.2.2001, sp.zn. . Rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem potvrzen. Žalobci bylo uloženo zaplatit žalovaným na náhradu nákladů odvolacího řízení žalovaným po částkách 1.075,- Kč každému z nich do 3 dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud shledal rozsudek soudu prvního stupně správným a proto je potvrdil podle ustanovení ( ve znění před novelizací ).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátce, která žalobce v řízení zastupovala, dne 19.4.2001 a dovolání proti tomuto rozsudku (který nabyl právní moci dnem 20.4.2001) bylo ze strany žalobce podáno u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 14.6.2001.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 , podle něhož dovolání proti rozsudkům odvolacího soudu, vydaným před účinností uvedeného zákona anebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ustanovení – ve znění před novelizací ).

Také v bodu 15 uvedených přechodných ustanovení se ukládá odvolacím soudům projednat odvolání proti rozhodnutím soudů prvního stupně, vydaným přede dnem účinnosti (tj. před 1.1.2001), a rozhodnout o nich podle dosavadních právních předpisů.

Citovaná přechodná ustanovení mají povahu kogentních ustanovení.

V ustanoveních () ve znění před novelizací byla právní úprava dovolání obsažena v až tohoto právního předpisu. Podání dovolání bylo upraveno v ustanoveních a citovaného . Podle ustanovení (ve znění před novelizací ) účastník mohl podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Jestliže tedy v daném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen advokátce, která v řízení žalobce zastupovala, dne 19.4.2001 a bylo-li tu dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jenž nabyl právní moci dne 20.4.2001, podáno ze strany žalobce dne 14.6.2001, stalo se tak po uplynutí jednoměsíční lhůty, jež byla stanovena v (ve znění před novelizací ) a jejíž zmeškání nebylo možné prominout (podle téhož právního předpisu).

Dovolacímu soudu tedy nezbylo než přikročit k odmítnutí dovolání dovolatele proti rozsudku odvolacího soudu, vydanému v daném případě (Městským soudem v Praze dne 28.2.2001 pod sp.zn. ), jako dovolání opožděného podle ustanovení a (ve znění před novelizací ).

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a ohledně nákladů vynaložených žalovanou Městskou částí P. na vyjádření k dovolání žalobce použil dovolací soud ve smyslu ustanovení a a 2 (ve znění před novelizací ) ustanovení téhož právního předpisu, umožňujícího nepřiznání náhrady nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníku řízení; dovolací soud přihlížel k povaze projednávané právní věci i k obsahu zmíněného vyjádření k dovolání dovolatele, rekapitulujícího procesní vyjádření žalované městské části, učiněná již v řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 13. listopadu 2001

JUDr. Milan P o k o r n ý , CSc., v.r.

předseda senátu