Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1403/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 8.7.1997, čj. -35, zamítl návrh žalobce, který se domáhal na žalovaném zaplacení částky 115. 779 Kč s 16% úrokem ode dne 20.2.1993 do zaplacení. Svůj nárok na náhradu za znehodnocenou stavbu - dřevěnou kolnu žalobce dovozoval ze , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „zákon o půdě“).

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27.2.2001, čj. -51, shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, neboť se plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o tom, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 zákona o půdě, protože oprávněné osoby, které jedině mohou požádat o náhradu, jež je předmětem žaloby, tj.rodiče žalobce, dosud žijí. Pokud nárok uplatnil žalobce z titulu právního nástupce dosud žijících oprávněných osob, musel v daném případě odvolací soud konstatovat nedostatek jeho aktivní legitimace a z tohoto důvodu žalobu zamítnout; aktivní legitimace žalobce k podání předmětné žaloby nevyplývá ani z ustanovení § 33a odst. 1 zákona o půdě, který upravuje smluvní převody pohledávek z oprávněných osob na jiné osoby.

Rozsudek odvolacího soudu, jenž nabyl právní moci dne 23.3.2001, napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení , a jehož důvody spatřuje v ustanovení (z kontextu přitom vyplývá, že má na mysli ustanovení účinná od 1.1.2001). Odvolacímu soudu vytýká nesprávné posouzení věci při řešení přípustnosti vstupu vedlejších účastníků - jeho rodičů a manželky do řízení, a to především s ohledem na předmět sporu. Podle žalobce se odvolací soud nesprávně vypořádal i s posouzením jeho aktivní legitimace, když se vůbec nezabýval právní úpravou uvedenou v ustanovení zákona o půdě. V této souvislosti poukazuje dále na nálezy Ústavního soudu např. sp. zn. , , a rovněž na kupní a darovací smlouvy založené ve spise ze dne 20.6.1975, sepsané formou notářského zápisu čj. 1 NZ 447/75, 1 N 415/75. Navrhl zrušení napadeného rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

Žalovaný se vyjádřil k dovolání podáním ze dne 4.7.2001, v němž odkazuje na své vyjádření k žalobě i k podanému odvolání. Má zato, že soudy obou stupňů posoudily věc správně a jasně, dokonce nad rámec své povinnosti poučili žalobce o jeho právech a povinnostech. Navrhl potvrzení rozhodnutí odvolacího soudu a žádá náhradu nákladů právního zastoupení.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném před 1.1.2001 ( dále též jen „OSŘ\").

Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání nelze věcně projednat. Podle ustanovení ve znění platném do 31.12.2000, lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle ustanovení může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze podle výslovného ustanovení věta první prominout.

V daném případě byl rozsudek odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřuje, vydán po řízení provedeném podle dosavadních předpisů ( ve znění platném do 31.12.2000), které se proto aplikují i v dovolacím řízení, včetně ustanovení o lhůtě k podání dovolání. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 23.3.2001, a lhůta k podání dovolání tedy skončila dne 23.4.2001. Dovolání proti tomuto rozsudku, datované dnem 17.5.2001 bylo podáno osobně u soudu dne 18.5.2001, tedy zjevně opožděně. Nezbylo proto, než je odmítnout jako opožděné podle ustanovení a .

Dovolatel procesně zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, a je proto podle ustanovení , a ( ve znění platném do 31.12.2000), povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení, spočívající v jednom úkonu právního zastoupení. Podle ustanovení , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. , advokátní tarif, činí sazba odměny při jednom úkonu polovinu z částky 21.867 Kč, tedy 10.933 Kč; tato částka je pak snížena na polovinu v důsledku toho, že dovolací řízení bylo odmítnuto ( , , téže vyhlášky). K výsledné odměně v částce 5.467 Kč je připočten paušální poplatek ve výši 75 Kč, stanovený advokátním tarifem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8.listopadu 2001

JUDr. Ema B a r e š o v á , v.r.

předsedkyně senátu