Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 39/2021-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Kotáskovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 450 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 7 450 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 397,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 737,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 143,24 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 737,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 7 450 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 397,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 737,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 143,24 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 737,43 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 450 Kč s příslušenstvím specifikovaným v žalobě. Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou byla dne 26. 10. 2015 uzavřena smlouva nazvaná smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši
15 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto půjčku zvýšenou o poplatek ve výši 11 100 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 450 Kč a poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2016. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a poslední splátka byla uhrazena dne 4. 11. 2019. Žalovaná uhradila celkem 18 650 Kč. Žalovaná dluží na půjčce 5 737,43 Kč a na poplatku 1 712,57 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaná na dluh nezaplatila ničeho. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu žalovaná nereagovala.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne
26. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla poučena o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno dne 3. 2. 2021. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 26. 10. 2015 včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 včetně poštovních podacích archů a těmito listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně anonymizována čtyři slova uzavřel dne 26. 10. 2015 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši
15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku navýšenou o poplatek ve výši 11 100 Kč (poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, úrok 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč) uhradit v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a jednalo se o hotovostní inkaso splátek. RPSN zápůjčky byla 75,72 % Smlouva o zápůjčce je opatřena podpisem žalované, smluvní podmínky opatřeny podpisem žalované nejsou. Žalovaná zápůjčku nesplácela řádně, poslední splátku uhradila dne 4. 11. 2019. Žalovaná uhradila celkem 18 650 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Po postoupení pohledávky žalovaná na dluh nic neuhradila a dluží podle žalobkyně na zápůjčce 5 737,43 Kč a na poplatku 1 712,57 Kč, tj. celkem 7 450 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 3. 9. 2020 žalovaná nereagovala a dluh ve stanovené lhůtě do 18. 9. 2020 neuhradila.
5. Smlouva o zápůjčce byla v daném případě uzavřena dne 26. 10. 2015 a je na ni nutno aplikovat ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník ). Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou jí byla postoupena jejím právním předchůdcem smlouvou ze dne 6. 12. 2019.
6. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně mimo částku 15 000 Kč z titulu zápůjčky také poplatek ve výši 11 100 Kč. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatku a dospěl k závěru, že poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků ze zápůjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětného případu by generován nebyl. Úrok ve výši 11 100 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 15 000 Kč na dobu 58 týdnů představuje 74 % celé jistiny zápůjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující téměř 3x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu a podle § 580 odst. 1 téhož zákona, podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné.
7. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb. , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Smlouva o zápůjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o zápůjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvu o zápůjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatku), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.
9. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhé vše, co podle této neplatné smlouvy dostala. Žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) zaplatila částku 18 650 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že na straně žalované vznikl přeplatek a žalovaná není povinna žalobkyni nic vracet. Proto soud žalobu o zaplacení částky 7 450 Kč s příslušenstvím uvedeným v odstavci I. výroku rozsudku jako nedůvodnou zamítl.
12. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu však žalované s tímto řízením náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Žalobkyně podala u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek s oporou o položku 2 bod 2 sazebníku poplatků do výše uvedené v položce 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků, tzn. do výše 1 000 Kč, takže doměřil žalobkyni soudní poplatek ve výši 600 Kč Soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích v platném znění).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.