Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 5/2021-14
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Kotáskovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 10 341 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 980 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 8 361 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 323,40 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 343,40 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 100,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 053,66 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 6 323,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 980 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 8 361 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 323,40 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 343,40 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 100,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 053,66 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 6 323,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 341 Kč s příslušenstvím specifikovaným v žalobě. Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem právnická osoba a žalovaným byla dne 17. 12. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku zvýšenou o poplatek ve výši 8 361 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední splátka byla stanovena na 10. 2. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a poslední splátka byla uhrazena dne 26. 11. 2017. Žalovaný dluží na zápůjčce 6 323,40 Kč a na poplatku 4 017,60 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Po postoupení pohledávky žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 12. 1. 2021 byl žalovaný vyzván, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 18. 1. 2021. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 17. 12. 2014 včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 včetně poštovních podacích archů a těmito listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba uzavřel dne 17. 12. 2014 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku navýšenou o poplatek ve výši 8 361 Kč uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 307 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a jednalo se o hotovostní inkaso splátek. RPSN zápůjčky byla 63,93 % Smlouva o zápůjčce je opatřena podpisem žalovaného včetně smluvních podmínek. Žalovaný zápůjčku nesplácel řádně, poslední splátku uhradil dne 26. 11. 2017. Žalovaný uhradil celkem 8 020 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Po postoupení pohledávky žalovaný na dluh nic neuhradil a dluží podle žalobkyně na zápůjčce 6 323,40 Kč a na poplatku 4 017,60 Kč, tj. celkem 10 341 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 23. 4. 2020 žalovaný nereagoval a dluh ve stanovené lhůtě do 30. 4. 2020 neuhradil.
5. Smlouva o zápůjčce byla v daném případě uzavřena dne 17. 12. 2014 a je na ni nutno aplikovat ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník ). Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným jí byla postoupena jejím právním předchůdcem smlouvou ze dne 20. 1. 2020.
6. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně mimo částku 10 000 Kč z titulu zápůjčky také poplatek ve výši 8 361 Kč. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatku a dospěl k závěru, že poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků ze zápůjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětného případu by generován nebyl. Úrok ve výši 8 361 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč na dobu 60 týdnů představuje 83,61 % celé jistiny zápůjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu a podle § 580 odst. 1 téhož zákona, podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné.
7. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb. , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Smlouva o zápůjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o zápůjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvu o zápůjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatku), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.
9. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhé vše, co podle této neplatné smlouvy dostala. Žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) zaplatil částku 8 020 Kč. Je proto žalovaný povinen zaplatit žalobkyni z titulu vydání bezdůvodného obohacení částku 1 980 Kč (10 000 Kč – 8 020 Kč). Žalobkyně prokazatelně poprvé žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 23. 4. 2020 ve lhůtě nejpozději do 30. 4. 2020, a jelikož žalovaný neplnil, dostal se do prodlení se zaplacením částky 1 980 Kč od 1. 5. 2020. Proto soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z uvedené částky od 1. 5. 2020 do zaplacení s oporou o ust. § 1968 , § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Žaloba o zaplacení částky 8 361 Kč a příslušenství - zákonného úroku z prodlení specifikovaného v odst. II. výroku rozsudku, byla z výše uvedených důvodů zamítnuta jako nedůvodná. Rovněž byl zamítnut žalobní požadavek o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 053,66 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 6 323,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, neboť nárok na úroky při peněžité zápůjčce vzniká, je-li smlouva o zápůjčce platně uzavřena. V daném případě však soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce a za tohoto stavu žalobkyně nárok na úroky ze zápůjčky nemá.
13. Lhůta k plnění je tři dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
14. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě žalovanému vznikl nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu však žalovanému s tímto řízením náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
15. Žalobkyně podala u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek s oporou o položku 2 bod 2 sazebníku poplatků do výše uvedené v položce 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků, tzn. do výše 1.000 Kč, takže doměřil žalobkyni soudní poplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích v platném znění).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.