Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
36 C 338/2020
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem titul titul Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení a s úrokem ve výši anonymizováno ročně z částky částka jdoucím od datum zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím tak, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou anonymizováno ročně, a to ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje anonymizováno rok. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle článku 6.1 smlouvy v celkové výši částka, jelikož si strany sjednaly právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, se kterou se žalovaný octne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dvou smluvních pokut u splátek číslo. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka, jelikož podle smlouvy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u níž se žalovaný octne v prodlení o délce 15 dnů, přičemž žalobkyně se domáhá této náhrady za splátky číslo – anonymizováno. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu datum. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka částka. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši anonymizováno z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Dlužná částka ve výši částka tedy sestává z„ nové“ dlužné jistiny ve výši částka, smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši částka a nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy ve výši částka a smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy v kapitalizované výši částka, dále se žalobkyně domáhá po žalovaném přiznání úroku z úvěru ve výši anonymizováno ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, do maximální částky úroku ve výši částka, smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy v kapitalizované výši částka a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku uhradil částku v celkové výši částka (tj. 12 x částka a 1 x částka).
2. Podáním doručeným zdejšímu sodu dne datum žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal a požádal soud o možnost dlužnou částku uhradit formou splátek.
3. Podáním doručeným zdejšímu sodu dne datum vyslovila žalobkyně souhlas s úhradou dluhu formou splátek a zároveň navrhla soudu, aby ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne datum. Účastníci se k tomuto jednání dostavili.
5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve 24 měsíčních splátkách po částka vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce. Strany se dohodly na úrokové sazbě anonymizováno ročně. Strany si dále dohodly smluvní pokuty v bodě 6. 1 a 6. 5 smlouvy o úvěru, kterých se domáhá žalobkyně v tomto řízení, tj. smluvní pokuta ve výši částka za každou opožděnou splátku a 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění do úplného zaplacení a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v případě prodlení s každou splátkou ve výši částka (úvěrová smlouva, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, prohlášení klientů, výpis z registru příjmení, oznámení o schválení úvěru ze dne datum, splátkový kalendář, karta klienta). Úvěr byl žalovanému vyplacen datum na jeho účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru, ostatně tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky (výzvy k zaplacení ze dne datum, datum a ze dne datum). Následně žalobkyně zesplatnila ke dni datum úvěr (oznámení ze dne datum). Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení dlužné částky. Podle systému časových řad příjmení dostupných na webová adresa činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v anonymizováno rok v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně anonymizováno ročně. Soud neprovedl důkaz vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, neboť měl skutkový stav za dostatečně zjištěný z důkazů, které byly provedeny; názor znalce na problematiku úročení pohledávek není pro soud závazný.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „O. Z.“) občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Podle § číslo odst. 1, 2 O. Z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 580 O. Z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 O. Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2, dle kterých soud neschválí smír, je-li v rozporu s právními předpisy).
12. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § číslo O. Z., jelikož za situace, kdy sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v anonymizováno rok při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 8,2 % ročně, je ujednání stran o efektivní úrokové sazbě ve výši 139,98 % ročně, nemravné podle § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo). Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva jako celek nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení § 575 ani § 576 O. Z. V tomto kontextu nutno podotknout, že ke shodným závěrům dospěl i Krajský soud v Plzni v řízeních pod sp. zn. 25 Co 354/2019, 25 Co 403/2019 a 64 Co 272/2019. Neplatnost smlouvy je navíc dále umocněna ujednáními ve smlouvě o smluvních pokutách, které byly rovněž sjednány v nezanedbatelné výši. Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka a sdělila mu v četných výzvách, že požaduje, aby minimálně tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě, bylo by možno žalobu shledat důvodnou co do nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, ke kterému došlo tím, že žalovaný bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy přijal ve svůj prospěch peněžité plnění. Na straně žalovaného tedy došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § číslo odst. 2 O. Z., jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § číslo odst. 1 O. Z. by tak byl povinen vrátit celý předmět bezdůvodného obohacení. Z obsahu žaloby však vyplývá, že žalovaný již celý předmět bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátil, když dosud zaplatil žalobkyni částku ve výši částka. Za takovéhoto stavu tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť celý předmět bezdůvodného obohacení s odkazem na právní zhodnocení úvěrové smlouvy a její absolutní neplatnost, byl žalobkyni vrácen (výrok II. tohoto rozsudku).
13. Soud ve věci k návrhu žalobkyně nevydal rozsudek pro uznání s odkazem na rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 108/2017 ze dne 29. 7. 2019 podle kterého platí, že požaduje-li žalobce, aby soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání, ačkoliv pro takové rozhodnutí nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady, soud prvního stupně takový návrh zamítne usnesením, proti němuž je odvolání přípustné. Dospěje-li odvolací soud na základě takového odvolání k závěru, že požadavek žalobce na vydání rozsudku pro uznání byl opodstatněný, může změnit usnesení soudu prvního stupně a sám rozhodnout rozsudkem pro uznání. Je-li žaloba zjevně bezdůvodná, tj. jestliže žalovaný nárok zjevně nemohl vzniknout, neodůvodňuje povaha věci ani okolnosti případu vydání rozsudku pro uznání. Jinak řečeno, soud nevydá rozsudek pro uznání, jestliže by žalobě nebylo možné vyhovět, kdyby byla prokázána všechna žalobní tvrzení (základem pro vydání rozsudku pro uznání mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá); k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 296/2003, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jak bylo již shora uvedeno, soud posoudil žalobu jako zcela nedůvodnou s odkazem na skutečnost, že žalobkyni vznikl toliko pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které však žalovaný již před podáním žaloby (a tedy i předtím, než nárok žalobkyně uznal) v celém rozsahu žalobkyni vydal. Uznal-li tedy žalovaný nárok žalobkyně popsaný v žalobě, nemohlo dojít k účinnému uznání, neboť nárok žalobkyně v době jeho uznání neexistoval a soud tedy návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání pod výrokem I. tohoto rozsudku zamítl, neboť rozsudek pro uznání nelze vydat, když nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, neboť se jedná o věc, v níž není možno uzavřít soudní smír, neboť nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou proti žalovanému z titulu úvěrové smlouvy je dle názoru soudu v rozporu s právními předpisy tak, jak je výše uvedeno. Z těchto důvodů tedy soud návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).
14. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), jelikož však žalovaný uvedl, že mu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.