Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 254/2020
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní titul Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 399 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 27.05.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 3 399 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o přiznání nároku na úhradu kupní ceny koncového zařízení a úhrady za služby třetím stranám mimo § 2 písmeno n) zákona č. 127/2005 Sb., které je povinna zaplatit žalovaná žalobci. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou vznikl na základě účastnické smlouvy číslo ze dne datum, číslo ze dne datum a číslo ze dne datum a dále na základě kupních smluv a dohod o splátkách ceny zařízení číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, kterými byla zakoupena dvě zařízení anonymizována čtyři slova za kupní cenu 2 777 Kč za každé zařízení vyúčtované fakturami číslo číslo. Zařízení měla být zaplacena ve 24 splátkách po 100 Kč měsíčně za každé z nich. Požadovaná peněžitá částka představuje nedoplacenou cenu za prodaná zařízení a poskytnuté služby plateb třetím stranám (DMS, parkovací SMS apod.), to vše za období od 10.04.2017 do 09.05.2017 vyúčtované fakturou číslo splatnou dne 28.05.2017 ve výši 12 335 Kč, z čehož na nedoplatku kupní ceny odpovídá částka 99,09 Kč a za období od 10.05.2017 do 09.06.2017 vyúčtované fakturou číslo splatnou dne 28.06.2017 ve výši 10 160,91 Kč, z čehož na nedoplatku kupní ceny odpovídá částka ve výši 1700 Kč za jedno zařízení a 1600 Kč za druhé zařízení Přestože byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou k doplacení zařízení, dluh nedoplatila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má pravomoc ve věci rozhodovat. Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že pokud se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací, nelze poskytnutí této služby považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Předmětem tohoto řízení je jednak nárok žalobce plynoucí z uzavřené kupní smlouvy na koncové zařízení.
5. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela dne datum a dne datum dvě kupní smlouvy číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, jejichž předmětem byla dvě zařízení anonymizována tři slova B310 za kupní cenu 2 777 Kč za každé z nich. Touto smlouvou se zavázala zaplatit kupní cenu, a to tak, že částka ve výši 377 Kč byla zaplacena při převzetí zboží a zbývající část kupní ceny měla být zaplacena ve splátkách po 100 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců, žalobce vystavil též na kupní cenu daňové doklady – faktury č. číslo číslo. Žalovaná zařízení převzala. Žalované byly postupně předchůdcem žalobkyně vystaveny faktura číslo za období od 10.04.2017 do 09.05.2017, splatná dne 28.05.2017, kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení splátky kupní ceny na koncové zařízení ve výši 99,09 Kč, faktura číslo za období od 10.05.2017 do 09.06.2017, splatná dne 28.06.2017, kterou byla žalovaná vyzvána k zaplacení splátky kupní ceny na koncové zařízení ve výši 1700 Kč a 1600 Kč. Žalovaná tyto částky nezaplatil. Upomínkou odeslanou dne 20.09.2017 pak právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení celého žalovaného dluhu.
6. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.
7. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.
8. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.
9. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.
10. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení specifikované shora a žalovaná se zavázala kupní cenu splácet v předem dohodnutých splátkách. Žalovaná svou povinnost vyplývající z kupní smlouvy porušila, když dohodnuté splátky nehradila a na doplacení kupní ceny zbývá 3399,09 Kč, žalobce však s ohledem na zaokrouhlování požaduje jen 3399 Kč. Žalovaná své závazky z kupní smlouvy porušila, neboť předchůdce žalobkyně a ani žalobkyni sjednanou kupní cenu neuhradila. Otázkou uzavření smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích se soud nezabýval, neboť předmětem řízení je jen nedoplacená kupní cena za koncové zařízení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 174 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
13. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku, soud rozhodoval podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil jí jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení lhůty delší. obec plnění nákladů řízení pak bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.