Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1594/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. G., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) B. O., 2) J. O., 3) Z. G. a, 4) A. G., všech zastoupených advokátkou, o neplatnost smluv a zaplacení částky 120.000,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2001, č. j. -222, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně (dále jen „soud prvního stupně\") rozsudkem ze dne 11. ledna 2000, č. j. -188 zamítl žalobu na určení, že „kupní smlouva ze dne 6. 7. 1972, 2NZ 244/72, 2N 256/72, registrovaná Státním notářstvím ve Vsetíně dne 11. 12. 1972 pod č. j. a postupní smlouva ze dne 25. 7. 1978, 2NZ 256/78, 2N 242/78, registrovaná Státním notářstvím ve Vsetíně dne 19. 12. 1978 pod č. j. 2 RI 407/78, jsou neplatné\" (výrok I.). Dále zamítl žalobu, aby „žalovaní 1), 2), 3) a 4) byli zavázáni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 120.000,- Kč\" (výrok II.) a aby „žalovaní 1) a 2) byli zavázáni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 120.000,- Kč\" (výrok III). Rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.) a soudním poplatku (výrok V.).

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. 12. 2000, č. j. -239, „připustil zpětvzetí žaloby proti žalované 4) A. G. a rozsudek soudu prvního stupně vůči ní ve výroku I. ve věci samé zrušil a v tomto rozsahu řízení zastavil\". Dále rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výrocích I., IV. a V. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení odvolacího. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 4. 4. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce prostřednictvím pošty 17. 5. 2001 dovolání, adresované Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten je postoupil soudu prvního stupně, jemuž bylo doručeno 4. 6. 2001. Dále podal žalobce dovolání osobně 1. 6. 2001 u odvolacího soudu. Žalobce uplatnil dovolací důvod podle a) odstavec 2 písm. b) , , ve znění po novele provedené Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen ve výrocích II. a III. a věc vrácena v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté , dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ").

Dovolání je opožděné.

Podle věty prvé může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je podle zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Podle může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V daném případě nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci 4. 4. 2001. Lhůta k podání dovolání tedy uplynula dne 4. května 2001. Dovolání však bylo podáno poštou dne 17. 5. 2001, tedy opožděně

Kromě toho by šlo o dovolání nepřípustné.

Je-li dovoláním napaden potvrzující rozsudek odvolacího soudu, zbývá posoudit jeho přípustnost z pohledu ustanovení a .

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle pouze za podmínky, že byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (s výjimkou rozhodnutí uvedených v odst. 2 tohoto ustanovení). O takovýto případ v dané věci nejde.

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud (na návrh nebo i bez návrhu stran) ve výroku rozsudku vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Takový výrok však rozsudek odvolacího soudu neobsahuje.

Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadané rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ). Ani podle tohoto ustanovení však přípustnost dovolání nepřichází v úvahu, protože žalobce nenavrhl, aby odvolací soud přípustnost dovolání vyslovil.

Přípustnost by nemohla vyplývat ani z , neboť vady řízení v tomto ustanovení vyjmenované, jejich existence zakládá přípustnost dovolání nebyly zjištěny.

Dovolání žalobce bylo proto jako opožděné odmítnuto [ a ].

Žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proto bylo o nákladech řízení podle , , a věta prvá rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. října 2001

JUDr. Marie R e z k o v á, v.r.

předsedkyně senátu