Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

205 C 17/2019

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec

zastoupený advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v rozsahu nároku na úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,71% ročně od 28.12.2018 do zaplacení, zastavuje.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v rozsahu nároku na úrok za poskytnutí úvěru ve výši 47,71% ročně od 28.12.2018 do zaplacení, zastavuje. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 9.676 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel s žalovanou dne datum, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 7.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit s úroky ve výši 122,52 % ročně. Dlužná částka sestává z jistiny a úroku přirostlého do zesplatnění ve výši 5.084,95 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.992 Kč a 1.508 Kč a náhrady nákladů ve výši 2.600 Kč.

Žalobce vzal žalobu zčásti zpět, soud proto řízení dle ust. – 4 zčásti zastavil.

Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 7.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit s úroky ve výši 122,52 % ve 48 měsíčních splátkách. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Dne 28. 2. 2017 žalobce vyplatil úvěr žalované. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na dluh uhradila celkem 11.569 Kč.

Po právní stránce soud věc posoudil dle , , a dle , o spotřebitelském úvěru. Dle ust. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Žalobce v žalobě uvedl, že ve smlouvě byl úrok vyjádřen prostřednictvím efektivní úrokové sazby, žalobou pak požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře. Uvedenému rozdělení však soud nepřikládá žádný význam, neboť sazba 122,52 % ročně i sazba 82,71 % ročně násobně přesahují přípustnou míru úroků, jako bude uvedeno níže. Navíc tvrzené dělení sazeb na nominální a efektivní přesahuje rozum průměrného spotřebitele a je třeba v souladu s ust. §§ 1811 – 1812 o.z. taková sdělení hodnotit ve výkladu spotřebiteli příznivějším a průměrnému spotřebiteli zřejmém, když po spotřebiteli rozhodně nelze spravedlivě požadovat provádění přepočtů úrokové míry, jejichž přepočet i žalobce, jako odborník ve svém oboru, dokládá znaleckým posudkem.

Žalobce požadoval zaplacení úroku ve výši 82,71 % ročně, účastníci ve smlouvě ujednali zápůjční úrokovou sazbu ve výši 122,52 % ročně. Průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu byla v době uzavření smlouvy (únor 2017) ve výši 9,65 % p.a. (viz statistika ČNB úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice – nové obchody). V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce \“ spokojí\“ - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá \“ zhodnotit\“ běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce \“ lichvářské\“ úroky. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Dle citovaného rozsudku jsou nepřiměřené takové úroky, jejichž výše přesahuje (alespoň) trojnásobek obvyklé úrokové míry. Ujednání o úrocích, jejichž výše více jak desetinásobně (sjednaná výše 122,52 % oproti 9,65 %) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry, je ujednáním v rozporu s dobrými mravy, a proto dle ust. § 588 odst. 1 o. z. ujednáním absolutně neplatným.

Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 7.000 Kč Smlouva o úvěru je z podstaty smlouvou úplatnou, úroky tedy mají být dle ust. § 1802 o.z. plněny, a proto byla žalovaná povinna platit úroky alespoň ve výši požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy, tedy ve výši viz shora. Žalovaná proto byla povinna zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu s úroky ve výši 9,65 % ročně. Žalovaná na dluh uhradila celkem 11.569 Kč. Lze proto uzavřít, že žalovaná veškeré pohledávky vůči žalobci vyplývající ze smlouvy ze dne datum uhradila, neboť i kdyby byla žalovaná povinna dluh splnit v 48 měsíčních splátkách, tedy ve čtyřech letech, pak částka, kterou uhradila, stále převyšuje částku, kterou by byla povinna splnit, a to i s případným započtením smluvních pokut (přestože je z celkové uhrazené částky zřejmé, že dluh byl splněn v kratším časovém horizontu). Soud proto žalobu zcela zamítl, když má za to, že nároky žalobce vůči žalované vzniklé ze smlouvy o úvěru ze dne datum byly žalovanou zcela uhrazeny.

Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. a ust. Řízení bylo zčásti zastaveno, ve zbytku byla žalovaná plně úspěšná, žalované proto náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.