Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
229 C 59/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena dne datum prostřednictvím webových stránek žalobkyně webová adresa, po ověření identity žalované a po prověření její úvěruschopnosti úvěrová smlouva bez stanoveného účelu, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku částka, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka vrátit formou 24 měsíčních splátek se splatností dle splátkového kalendáře. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet. Strany dále sjednaly další služby, a to expres výplatu úvěru do 60 minut od ověření identity za poplatek částka a službu bezpečná splátka, kdy za poplatek částka měsíčně je žalovaná oprávněna odložit splatnost úvěru o 30 dnů, lze využít dvakrát za dobu trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši částka pouze za druhou až osmou splátku, za ostatní se neplatí. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, nezaplatila žalobkyni ničeho, přestože byla o zaplacení upomínána. Žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu. Žalobkyně se žalobou domáhala jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru částka, poplatku za expres výplatu ve výši částka, poplatku za bezpečnou splátku ve výši částka, úroku ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 2 x částka jako nákladů úvěru za prodlení a jednorázové smluvní pokuty ve výši částka, účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši částka (3 x částka + 2 x částka) a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od datum.
2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne datum doplnila žalobu. Popsala, jakým způsobem je zkoumána bonita spotřebitele. Je stanoven tzv. credit scoring, podle jeho výše jsou posouzena rizika, případně je při minimálním skóre poskytnutí úvěru zamítnuto. Dále žalobkyně zjišťuje ekonomickou situaci spotřebitele, lustruje v úvěrových registrech, stanovuje limit nejvyšší měsíční splátky. U žalované byl celý proces proveden s výsledkem zjištěné úvěruschopnosti žalované. K procesu uzavření smlouvy právě s žalovanou žalobkyně uvedla, že ta byla uzavřena skrze uvedené webové stránky po schvalovacím procesu a po zadání SMS kódu (zabezpečené webové rozhraní) zaslaného na žalovanou uvedené telefonní číslo, jedná se o elektronický podpis. Žalovaná zároveň předložila kopii občanského průkazu.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, odročení nežádala, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti účastníků.
4. Žalobkyně dne datum převedla na účet ve vlastnictví žalované, jak bylo ověřeno dotazem na banku (důkaz: zpráva banky), částku ve výši částka (důkaz: potvrzení o platbě, výpis čerpání, splátek a úhrad, náhled elektronického bankovnictví). Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení dluhu (důkaz: výzva ze dne datum). Úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne datum (důkaz: výzva ke splacení celé půjčky). Výzvou odeslanou dne datum zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy, tj. do datum (předžalobní výzva ze dne datum a podací arch). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastnice uzavřely distančním způsobem skrze webové stránky smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin y označené jako„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož součástí je i listin listina označená jako úvěrová smlouva“ ani z jiných listinných důkazů (sazebník poplatků, přílohy označené jako odeslání SMS kódu a přílohy označené jako odeslání návrhu smlouvy, printscreen ze systému k prokázání odeslání SMS kódu) neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně dalších sjednaných závazků vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listin y obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle, stejně jako předložení kopie občanského průkazu nedokazuje právní jednání ze strany žalované.
5. Z úvěrové zprávy, přílohy označené jako údaje poskytnuty žalovaným, kontrola příjmení, kontrola anonymizováno a kontrola anonymizováno, soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.
6. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že uzavřela smlouvu právě s žalovanou v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
8. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listin y, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).
12. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.
13. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované na účet v jejím vlastnictví celkem částku částka, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
14. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od datum, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně odeslala žalované dne datum s určením data splatnosti do datum. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 53,5 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 76,75 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Postup podle ustanovení § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).