Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2186/99

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 28. 8. 1998, č. j. - 42, uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně 1 144.310,- Kč s 19 % úrokem z částky 25. 280,- Kč od 16. 4. 1996 do zaplacení a s 26 % úrokem z částky 96.000,- Kč od 6. 3. 1998 do zaplacení, dále společně a nerozdílně vyplácet žalobci měsíční rentu ve výši 3.210,- Kč počínaje červencem 1998 splatnou do každého10. dne v měsíci a splatnou rentu za červenec a srpen 1998 celkem ve výši 6.420,- Kč mu zaplatit ve 2 měsíčních splátkách po 3.210,- Kč počínaje zářím 1998; dále rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníků a vůči státu a o soudním poplatku.

Odvolání, které podal první žalovaný proti uvedenému rozsudku, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 1999, č. j. - 59, odmítnuto pro opožděnost. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek, proti němuž odvolání směřovalo, bylo ve smyslu doručeno prvnímu žalovanému dne 2. 10. 1998. Odvolání proti rozsudku bylo podáno osobně u soudu prvního stupně dne 20. 10. 1998, zatímco lhůta k podání odvolání uplynula marně dnem 19. 10. 1998. Z tohoto důvodu se také odvolací soud, jak uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, již nemohl zabývat tím, že žaloba proti prvnímu žalovanému byla podáním ze dne 5. 11. 1998 vzata zpět, neboť o tomto procesním úkonu žalobce nelze rozhodnout po pravomocném skončení věci ( ).

Proti tomuto usnesení podal první žalovaný podle ust. dovolání, v něm namítá, že v době doručování rozsudku soudu prvního stupně se v místě svého trvalého bydliště nezdržoval, neboť od května 1998 do listopadu 1998 pobýval na své chalupě čp. 20 v obci B. – V., okr. P. Do trvalého bydliště přijel až 9. 10. 1998 za účelem vyzvednutí výplaty invalidního důvodu a téhož dne převzal na poště i zásilku obsahující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 8. 1998, č. j. - 42. V podání ze dne 26. 8. 1999, jímž první žalovaný své dovolání k výzvě soudu prvního stupně doplnil, dále uvedl, že dovolání je podle názoru přípustné podle , přesto dále uplatnil i dovolací důvody podle a podle Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Protože usnesení odvolacího soudu bylo vydáno dne 27. 1. 1999 po řízení provedeném podle ve znění před novelou provedenou , tedy podle předpisu dosavadního, Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále jen „ “), a to včetně vymezení běhu lhůty k podání odvolání. Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že je podle přípustné, přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Podle nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Podle se odvolání podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Podle odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně.

V dovolání je zpochybňován postup orgánu provádějícího doručování, který uložil na poště zásilku (rozsudek soudu prvního stupně), ačkoliv v době doručování zásilky se adresát v místě doručování nezdržoval.

Tzv. náhradní doručení předpokládá splnění podmínky, že se adresát v místě doručení skutečně zdržuje. Pokud by závěr pošty v tomto směru byl nesprávný, neboť adresát prokázal opak, doručení by bylo neúčinné.

Rozsudek soudu prvního stupně byl doručován žalovanému do vlastních rukou prostřednictvím pošty a jak vyplývá z obsahu spisu (doručenka na čl. 48 p. v.), při prvém pokusu o doručení dne 28. 9. 1998 nebyl adresát zastižen a byla mu zanechána výzva na 29. 9. 1999, kdy byl učiněn další marný pokus o doručení a toho dne byla písemnost uložena na poště a bylo zanecháno oznámení o uložení zásilky. Na poště si adresát zásilku vyzvedl osobně dne 9. 10. 1998.

Současně s dovoláním předložil první žalovaný prohlášení sousedů manželů J. a Z. V., B. čp. 38, a M. L., B. čp. 37, ze kterého vyplývá, že v období od května do listopadu 1998, kromě 14 dnů od 19. 7. 1998, kdy byl v nemocnici, byl přítomen na své chalupě, kde prováděl rozsáhlou rekonstrukci, a dále předložil doklad o tom, že je vlastníkem nemovitosti čp. 20 v obci B. – V., okr. P. Shodné skutečnosti první žalovaný uvedl i ve své účastnické výpovědi provedené v průběhu dovolacího řízení.

Protože v dané věci se závěr pošty o tom, že v době doručování se adresát v místě doručování zdržoval, ukázal nesprávným, neboť dodatečně vyšlo najevo, že v období od května do listopadu 1998, kromě 14 dnů od 19. 7. 1998 první žalovaný pobýval v domě čp. 20 v B. – V., nelze za této situace považovat náhradní doručení za účinné a odvolání, podané osobně u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 20. 10. 1998, za opožděné.

Dovolací soud proto napadené usnesení, kterým bylo odmítnuto odvolání prvního žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. 8. 1998, č. j. - 42, podle věta za středníkem zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. září 2001

JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.

předsedkyně senátu