Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 410/2020-21
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 10 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 305,17 Kč a úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2017 do 2. 6. 2020, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 305,17 Kč a úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2017 do 2. 6. 2020, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 805,17 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 a tato společnost od právnická osoba příjmení anonymizováno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019. Společnost příjmení příjmení anonymizováno uzavřela s žalovaným dne 16. 12. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného, kterou však žalovaný ve stanovené lhůtě nevrátil. Částka 500 Kč představuje účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 16. 12. 2016, smluv o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 a ze dne 27. 12. 2019 včetně seznamů postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020, předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2020 včetně podacího archu ze dne 27. 5. 2020, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek smlouvy o úvěru, listin y označené jako loan application info, fotokopie občanského průkazu žalovaného, potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 12. 2016 a výpisů z účtu anonymizováno, variabilní symbol. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z potvrzení o provedené platbě ThePay bylo zjištěno, že právnická osoba příjmení anonymizováno dne 16. 12. 2016 poukázala částku 10 000 Kč na účet č. bankovní účet ****Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listin u, chybí zde zejména podpis žalovaného. Stejně tak podpis žalovaného chybí na dalších listinách, které měl podepsat v souvislosti s uzavřením smlouvy. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, který měl být dle této smlouvy úvěrovaným. Ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal se právnická osoba a zda to byl skutečně žalovaný.
6. Ze smluv o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že první byla uzavřena dne 18. 12. 2019 mezi příjmení příjmení anonymizováno jako postupitelem a právnická osoba jako postupníkem a druhá z nich dne 19. 12. 2019 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smluv byly pohledávky uvedené v seznamech, které obsahují i předmětnou pohledávku za žalovaným. Dopisem ze dne 27. 5. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému, že nabyla předmětnou pohledávku. Současně byl žalovaný žalobkyní upomínán o úhradu dlužné částky v předžalobní upomínce ze dne 27. 5. 2020, která byla dle podacího archu odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dne 27. 5. 2020. Dále bylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru mezi příjmení příjmení anonymizováno jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Soudu předložená listin listina sice neobsahuje podpisy jednajících stran, zejména pak žalovaného, avšak úvěrující disponuje fotokopii občanského průkazu žalovaného, z čehož lze dovodit, že s touto společností vstoupil do jednání o uzavření smlouvy a za situace, kdy úvěr byl čerpán, má soud zato, že smlouva byla uzavřena a to ve znění, které je zachyceno v listin ě předložené žalobkyní, vůči které žalovaný v průběhu řízení nevznesl žádné námitky. Z potvrzení o provedené platbě ThePay bylo zjištěno, že z účtu právnická osoba příjmení anonymizováno byla dne 16. 12. 2016 poukázána částka 10 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, tj. na bankovní účet, který žalovaný dle smluvní dokumentace (loan application info) označil jako účet, na který má být částka úvěru poukázána.
7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě dvou písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě kterých žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele právnická osoba příjmení anonymizováno. V řízení bylo dále prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jakou úvěrovaným, a to za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že tato smlouva o úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující dostál svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě. Žalobkyně byla na povinnost doplnit tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného upozorněna již v předvolání k jednání, a jelikož se jednání neúčastnila, nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a označit k nim důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Z tohoto důvodu soud považuje úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.
8. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno, byť z části posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 občanského zákoníku , kdy žalovanému bylo vyplaceno ze strany předchůdkyně žalobkyně 10 000 Kč a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný netvrdil, že by cokoliv na tento úvěr uhradil. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor úvěrující společnosti, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, tak činí 10 000 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán žalobkyni uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. avšak až za dobu od 3. 6. 2020 do zaplacení v návaznosti na odeslanou předžalobní upomínku, ve které žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, byť z jiného právního titulu. K odeslání této upomínky došlo dne 27. 5. 2020, k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. 1. 6. 2020 v souladu s ust. § 573 občanského zákoníku , další den nastala splatnost uplatněné pohledávky a žalovaný se dostal do prodlení nejpozději dne 3. 6. 2020. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl již dříve vyzván žalobkyní čí úvěrujícím k úhradě dlužné částky. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný. Celkové náklady žalobkyně činí 2 252 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává u zdejšího soudu žaloby se stejným skutkovým základem, tj. z titulu postoupením nabytých pohledávek z nesplacených spotřebitelských úvěrů, tyto žaloby se vyznačují vysokým stupněm shodnosti textu a dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.