Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1555/2000

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. prosince 1999, č.j. -20, odmítl podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „\"), odvolání povinné proti usnesení ze dne 22. října 1997, č.j. -3, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil výkon platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 27. září 1994, sp. zn. , pro pohledávku oprávněné ve výši 204,- Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 660,- Kč a nákladů výkonu rozhodnutí ve výši 850,- Kč, srážkami ze mzdy, na kterou má povinná nárok vůči plátci mzdy K., spol. s r. o.

Odvolací soud z doručenky a ze zprávy pošty zjistil, že povinné byla zásilka s rozhodnutím soudu prvního stupně doručena do vlastních rukou ve smyslu dne 20. listopadu 1997 (čtvrtek); posledním dnem lhůty k podání odvolání proto byl pátek 5. prosince 1997. Zásilku obsahující odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně odevzdala však povinná poště k přepravě až dne 29. října 1998, tedy opožděně.

Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná včas dovolání, v němž namítá dovolací důvody podle (v řízení došlo k vadě uvedené v ) a písm. c/ (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Odnětí možnosti jednat před soudem spatřuje v tom, že odvolací soud prováděl - k objasnění okolnosti, zda jí bylo usnesení soudu prvního stupně doručeno do vlastních rukou - dokazování vyjádřením pošty, aniž nařídil jednání, při kterém by se mohla k důkazu vyjádřit. Zjištění, že zásilka s rozhodnutím soudu prvního stupně jí byla doručena do vlastních rukou dne 20. listopadu 1997, nemá - namítá dovolatelka - oporu ve spisu, neboť obsahem sdělení pošty je pouze to, že zásilku převzala osobně uvedeného dne žena s příjmením „Š.\", aniž by bylo uvedeno její jméno a číslo občanského průkazu. Ve skutečnosti usnesení soudu prvního stupně jí nebylo řádně doručeno, protože podpis na doručence není jejím podpisem (s rozhodnutím se seznámila teprve až nahlédnutím do spisu dne 14. října 1998); na adrese, kam bylo doručováno, bydlely totiž její matka a sestra, obě se stejným příjmením. Odvolací soud nemohl za této situace po právní stránce uzavřít, že povinné bylo usnesení soudu prvního stupně řádně doručeno a že lhůta k podání odvolání, která vůbec nezačala běžet, marně uplynula.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném do 31. prosince 2000 (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání je přípustné ( ) a současně důvodné, neboť řízení přecházející vydání napadeného usnesení je postiženo vadou uvedenou v ustanovení

Ustanovení spojuje zmatečnost řízení se skutečností, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává, přičemž je nerozhodné, zda se tak stalo v řízení před soudem prvního stupně nebo v řízení odvolacím. Ustálená judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , a ze dne 30. října 1997, sp. zn. , uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročníku 1998, sešitech č. 4 a 6, pod poř. č. 27 a 49) dovodila, že od účinnosti o odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu jde jen tehdy, jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, nikoli tedy při rozhodování, a byl-li tento postup nesprávný (v rozporu s , popřípadě dalšími obecně závaznými předpisy).

Při zkoumání, zda jsou splněny předpoklady pro odmítnutí odvolání, vychází odvolací soud ze skutečností vyplývajících z obsahu spisu, popřípadě zjištěných šetřením, které provede sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně nebo soudu dožádaného. I když při zjišťování rozhodných skutečností pomocí šetření nejde o dokazování (dokazování se v řízení před soudem pojmově vztahuje jen k věci samé), soud při něm postupuje přiměřeně podle ustanovení a násl. Jestliže tedy soud za účelem ověření okolností doručení zásilky obsahující rozhodnutí soudu prvního stupně provádí šetřeníu (srov. ), mají účastníci právo vyjádřit se k výsledkům takového šetření (srov. ).

V projednávané věci bylo odvolání povinné odmítnuto na základě skutečností vyplývajících z obsahu spisu (tj. z doručenky o doručení usnesení soudu prvního stupně povinné prostřednictvím pošty) a na podkladě zprávy Pošty P., kterou soud prvního stupně vyžádal na pokyn odvolacího soudu. Soud prvního stupně a ani soud odvolací - dříve než o odvolání rozhodl - neumožnily povinné seznámit se s obsahem uvedené zprávy, vyjádřit se k ní a případně navrhnout doplnění dosud provedeného šetření. Výsledkem takového - z hlediska nesprávného - postupu je, že účastník řízení (povinná) byl zkrácen v právech, která mu při zjišťování skutečností významných pro rozhodnutí o odmítnutí odvolání poskytuje.

Nejvyšší soud proto - aniž se zabýval dalšími námitkami v dovolání snesenými - napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem, odst. 2 věta první ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta třetí ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2001

JUDr. Pavel K r b e k, v.r.

předseda senátu