Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 197/2020
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 160 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 160 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do 3 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 160 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 160 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 25. 2. 2021 ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do 3 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 3 480 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, uzavřela dne 7. 9. 2005 se žalovaným smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 8 320 Kč (půjčka ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 3 320 Kč), a to formou 52 týdenních splátek á 160 Kč. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně (celkem uhradil pouze 4 840 Kč) a právní předchůdkyně žalobkyně postoupila nesplacenou část půjčky dne 19. 6. 2015 na právnická osoba anonymizováno, která ji následně postoupila dne 24. 8. 2018 na žalobkyni.
2. K jednání, které se ve věci konalo dne 26. 2. 2021, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo doručeno do vlastních rukou fikcí. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a žalovaného; vycházel přitom z obsahu spisu.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 7. 9. 2005 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 7. 9. 2005 smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek činil částku 3 320 Kč. Žalovaný se celkovou částku 8 320 Kč zavázal splatit formou 52 týdenních splátek po 160 Kč. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Tyto smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalovaného. Citované podmínky podrobněji upravují další obsah vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně stanovení povinnosti platit věřiteli úroky, poplatky a ostatní náklady a platby dle sazebníku věřitele.
4. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu. Z podacího archu ze dne 13. 1.2020 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a přílohy č. 1 smlouvy o postoupení soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na právnická osoba anonymizována dvě slova. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 25. 6. 2015 zaplatila právnická osoba za soubor postoupených pohledávek. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky na právnická osoba anonymizována dvě slova. Z podacího archu ze dne 24. 7. 2015 soud ověřil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 a přílohy číslo seznam pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že právnická osoba anonymizováno postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 oznámila právnická osoba anonymizováno žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z podacího archu ze dne 19. 9. 2018 soud ověřil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu právnická osoba anonymizováno a žalobkyně.
6. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalovanému poskytla peníze v dohodnuté výši (5 000 Kč), které se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení na částku 8 320 Kč právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v 52 týdenních splátkách. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas, uhradil pouze část (částku 4 840 Kč), právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka za žalovaným, kterou převedla na právnická osoba anonymizováno, která následně postoupila pohledávku na žalobkyni.
7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do 31. 12. 2013.
8. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 497 ObchZ).
9. Úroky je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků, a to ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona (§ 502 odst. 1 ObchZ).
10. Poskytnuté peněžní prostředky je dlužník povinen vrátit ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán (§ 504 ObchZ). Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají
(§ 503 odst. 1 ObchZ).
11. Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy (§ 506 ObchZ).
12. Podle § 365 ObchZ platí, že dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.
13. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského
(§ 369 odst. 1 ObchZ).
14. Podle § 3 , odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013, výkon práv a povinností vyplývajících v občanskoprávním vztahu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
15. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. je absolutně neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z moci úřední i bez návrhu.
16. Podle ustanovení § 41 téhož zákona, vztahuje-li se důvod neplatnosti na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu, nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nějž k němu došlo, nevyplývá, že tato část nelze oddělit od ostatního obsahu.
17. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení smlouvy o úvěru, i když předmětná smlouva je označena jako půjčka. Svým obsahem odpovídá však smlouvě o úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně měla jako svůj předmět podnikání poskytování peněžních prostředků.
18. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnila a žalovanému předala finanční hotovost ve výši 5 000 Kč, žalovaný svůj závazek řádně a včas splácet nesplnil.
19. Soud zkoumal platnost ujednání o souhrnném poplatku, který označil jako odměnu za půjčené peníze a uzavřel, že jde o ujednání absolutně neplatné, neboť výše odměny odporuje dobrým mravům. Ve smlouvě o půjčce je označena částka 3 320 Kč jako souhrnný poplatek, který není nijak blíže specifikován. Není pochyb o tom, že poplatek sestává z úroku jako ceny půjčených peněz a dále z poplatků, které specifikovány nebyly, ačkoli právní předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem, jejímž předmětem podnikání, podle výpisu z obchodního rejstříku, bylo i poskytování úvěru, tedy i půjček, které se za účelem dosažení zisku muselo uskutečňovat za příslušný úrok. Z ujednání o souhrnném poplatku nelze zjistit, v jaké výši byl sjednán úrok, a jaké poplatky byly sjednány za správu půjčky. Zatímco výše sjednaného úroku podléhá přezkumu jeho přiměřenosti, ujednání o poplatcích za správu úvěru je ujednáním cenovým, které z pohledu přiměřenosti posuzovat nelze. Ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné pro svoji neurčitost. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně skryla svůj zisk pod souhrnným poplatkem, vyloučila ho tak z přezkoumání jeho přiměřenosti (§ 56 obč. Zák.), čímž došlo i k obcházení citovaného zákonného ustanovení. Žalobkyně má právo na bezdůvodné obohacení ve výši, které odpovídá půjčené částce po odečtení zaplacené částky (5 000 – 4 840 = 160 Kč), tedy soud přiznal pouze 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od doby doručení oznámení o postoupení pohledávky, kdy byl žalovaný vyzván k plnění. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
20. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením, úrok z prodlení byl přiznán podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení.
21. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo, když žalovaný byl ve výsledku úspěšnější, ale žádné náklady mu nevznikly. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.