Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1367/2001

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. -88, ze dne 1.dubna 1999, byli rodiče nezletilého D. Z. zbaveni rodičovské zodpovědnosti s odůvodněním, že od 4. 2. 1998 neprojevovali o svého syna umístěného vu skutečný zájem. Otec se o nezletilého nezajímal vůbec a matka jej navštívila pouze jednou v prosinci 1998. Vzhledem k tomu, že po značnou dobu soudního řízení byli oba rodiče neznámého pobytu, ustanovil jim soud prvního stupně usnesením ze dne 15.prosince 1998, č. j. -78, každému opatrovníka. Rozsudek byl pak doručen opatrovníkům.

Usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, č. j. -102, ze dne 19. 3. 2001, bylo odvolání otce pro opožděnost odmítnuto podle (dále jen ). Odvolací soud uzavřel, že se soudu I. stupně nepodařilo přes využití veškerých dostupných prostředků zjistit aktuální pobyt rodičů nezletilého, takže k ustanovení opatrovníků rodičům došlo v souladu s Doručení napadeného rozsudku tak bylo provedeno do rukou opatrovníků ve shodě s ustanovením Opatrovníku otce byl rozsudek doručen dne 5. 5. 1999 a opatrovnici matky dne 7. 7. 1999. V době, kdy otec podal odvolání (2. 1. 2001), mu již odvolací lhůta marně uplynula. Sdělením Vězeňské služby ČR - Centrální evidence vězňů bylo doloženo, že matka zahájila výkon trestu dne 1. listopadu 1999 a otec dne 2. listopadu 1999.

Usnesení odvolacího soudu napadl otec (dále jen dovolatel) dovoláním, ve kterém vytkl odvolacímu soudu, že jeho odvolání odmítl, aniž se zabýval faktickými důvody uvedenými v odvolání a jeho složitou životní situaci. Poukázal na skutečnost, že je cizím státním příslušníkem a nezná právní předpisy České republiky. Ve věci nebylo kontaktováno velvyslanectví Tuniské republiky za účelem zajištění spojení s dovolatelem a jeho rodinou, nebyla mu poskytnuta právní pomoc. Za nejzávažnější pak považuje skutečnost, že neměl žádnou možnost se k celé věci vyjádřit a prokázat závažnost důvodů, pro které se nezdržoval na své adrese. Nezletilému byla tak znemožněna možnost vyrůstat v rodině vlastních rodičů a příbuzných. S manželkou má o výchovu nezletilého trvalý zájem, požádal proto o přímou účast na jednání soudů, které se touto věcí zabývají. Adresa N. 281, P., byla opravdu adresou, na které se zdržoval, a na kterou mu tedy mělo být doručováno. Připustil, že v průběhu roku 1997 a 1998 se z důvodu častých zahraničních cest na této adrese nezdržoval. Soudu vytkl, že mu nedal možnost prokázat, že k tomu měl vždy vážné důvody. Dodal, že na jiné adresy, zejména uváděné jeho manželkou, mu doručováno nemělo být. Pro velmi těžkou komunikaci s manželkou nezletilého nenavštěvoval, i když měl a má zájem o jeho výchovu. Uzavřel, že soudem ustanovený opatrovník nedbal jeho zájmů, nepodal odvolání, dovolatel tedy neměl možnost před soudem vytknout zjevné vady řízení. Navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Matka ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že otec pod vlivem zejména svých rodičů dokáže napsat i to, s čím sám nesouhlasí. Dodala, že nezletilý byl již osvojen a je přesvědčena, že je v jeho zájmu, aby byl v osvojitelské rodině ponechán.

Kolizní opatrovník uvedl, že rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské zodpovědnosti je v zájmu dítěte, a že soud vycházel z dostatečně podložených skutečností .

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 , jímž byl změněn (), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění před novelizací provedenou

Po zjištění, že dovolání v dané věci bylo podáno včas, oprávněným účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem, že splňuje formální i obsahové náležitosti předepsané ustanovením , se dovolací soud zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání.

Dovolání je přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání odmítnuto (, ).

Pokud jde o důvodnost dovolání, dovolací soud je vázán ustanovením , podle kterého lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Dovolatel však na žádné zákonné důvody výslovně nepoukázal, žádného konkrétního dovolacího důvodu dle ustanovení se nedovolává. Z obsahu dovolání lze však dovodit, že brojí proti usnesení odvolacího soudu z pozice dovolacího důvodu podle , tj. že mu jako účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Existence tohoto dovolacího důvodu však z obsahu spisu nevyplývá. K ustanovení opatrovníka oběma rodičům soudem prvního stupně došlo v souladu s ustanovením , rozsudek byl opatrovníkům řádně doručen, jak uzavřel odvolací soud a jeho rozhodnutí o odmítnutí odvolání pro opožděnost, považuje dovolací za věcně správné.

Pokud jde o další vady podle , které jsou dovolacím důvodem ve smyslu , ty nebyly z obsahu spisu zjištěny. Daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, v téže věci nebylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo zahájeno řízení, návrh na zahájení byl podán a soud byl správně obsazen ( až g/ ).

Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b/ o. s. ř nebyly rovněž dovolacím soudem po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu a řízení, které mu předcházelo, zjištěny.

Na základě shora uvedených skutečností bylo dovolání zamítnuto podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř, protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. září 2001

JUDr. František D u ch o ň , v. r.

předseda senátu