Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 517/2001

-72

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. října 1992 č.j. -27 se zrušuje

a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. října 1992 č.j. -27 odmítl jako opožděné odvolání žalobce, směřující proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 5. září 1991 č.j. -11, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 3.100,- Kč s 3 % úrokem z prodlení, a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost i důvodnost dovozuje z ustanovení když namítá, že mu byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odvolacímu soudu vytýká, že k otázce způsobu doručení rozsudku soudu prvního stupně byla opakovaně slyšena jako svědkyně poštovní doručovatelka R.L., aniž by při jejím výslechu bylo postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními . Svědkyně popsala praxi při doručování zásilek pouze obecně, soudem jí byly kladeny otázky, které žalobce považuje za sugestivní a kapciozní. Žalobce navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Protože dovolání bylo podáno žalobcem u Krajského soudu v Plzni dne 12. 11. 1992 a do sféry dispozice Okresního soudu Plzeň-město se dostalo dne 18. 11. 1992 (Nejvyššímu soudu České republiky jako soudu dovolacímu byl pak spis soudem prvního stupně s dovoláním předložen až 14. 8. 2001), byl s přihlédnutím k článku II odst. 4 zákona číslo , jímž byl novelizován mimo jiné též , , ve znění pozdějších předpisů, na věc aplikován ve znění před novelou provedenou zákonem číslo /dále jen „ “/; po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení k tomu oprávněným subjektem (žalobcem) řádně zastoupeným advokátem ( ), shledal dovolací soud dovolání opodstatněným.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je vždy přípustné (s výjimkou rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není) a důvodné, trpí-li řízení některou z vad taxativně uvedených v ustanovení ; k takovým vadám (způsobujícím tzv. zmatečnost řízení) je dovolací soud povinen přihlédnout, i kdyby v dovolání uplatněny nebyly ( ).

V posuzovaném případě se žalobce dovolává zmatečnosti řízení tvrzením, že mu postupem soudu byla odňata možnost jednat před soudem, neboť „při provádění dokazování stran skutečnosti, zda u žalobce při doručování rozsudku soudu I. stupně dle platila fikce doručení, nebylo postupováno v souladu s příslušnými ustanoveními , jak tyto upravují principy a pravidla vedení výslechu svědka“.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže účastníku řízení byla postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků ( ) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná ( ).

poskytuje účastníkům řízení právo podat za stanovených podmínek odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně a požadovat, aby odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud povinen odvolání odmítnout v případech, které jsou uvedeny v ustanovení až c)

Při zkoumání, zda jsou splněny předpoklady pro odmítnutí odvolání, vychází odvolací soud ze skutečností, vyplývajících z obsahu spisu, popřípadě zjištěných pomocí šetření, které provedl buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného. I když při zjišťování rozhodných skutečností pomocí šetření nejde o dokazování (dokazování se v řízení před soudem pojmově vztahuje jen k věci samé), soud při něm postupuje - zejména provádí-li výslech fyzických osob - přiměřeně podle ustanovení a násl. Účastníci proto mají právo zejména být při výslechu fyzických osob zaměřeném ke zjištění rozhodných skutečností (srov. ), klást otázky vyslýchaným osobám (srov. a ) a vyjádřit se k výsledkům provedeného šetření (srov. ).

K rozhodnutí o odmítnutí odvolání odvolací soud nemusí nařídit jednání ( ). To samozřejmě neznamená, že by účastníci mohli být zkráceni ve svých právech, které jim zákon dává při zjišťování skutečností významných pro rozhodnutí o odmítnutí odvolání; využití postupu podle ustanovení tedy nesmí být na újmu práv, které účastníkům řízení poskytuje.

V posuzovaném případě odvolací soud žalobcovo odvolání odmítl na základě skutečností vyplývajících z obsahu spisu (doručenky o doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci prostřednictvím pošty) a zjištěných výslechem poštovní doručovatelky R.L. R.L. byla soudem prvního stupně - jak je zřejmé z obsahu spisu - vyslechnuta (soud prvního stupně její výslech provedl na pokyn odvolacího soudu), aniž by účastníci řízení o takto prováděném šetření byli vyrozuměni a aniž by mohli realizovat své právo klást jí otázky. Soud prvního stupně a ani odvolací soud - dříve než o odvolání žalobce bylo rozhodnuto - nedaly účastníkům řízení rovněž možnost seznámit se s výpovědí R.L., vyjádřit se k ní a případně navrhnout doplnění dosud provedeného šetření. Tímto postupem, z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nesprávným, byla dovolateli odňata možnost jednat před soudem.

Protože řízení předcházející vydání napadeného usnesení je postiženo vadou uvedenou v ustanovení ísm. f) , Nejvyšší soud České republiky usnesení odvolacího soudu podle ustanovení , části věty za středníkem a , věty první zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Podle ustanovení dovolací soud o dovolání rozhodl bez jednání.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne odvolací soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. září 2001

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu