Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2593/2000

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Odvolací soud odmítl jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 30.6.1999, čj. -75, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 305.000,- Kč s příslušenstvím. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručen právnímu zástupci žalobkyně dne 2.8.1999 postupem podle ustanovení (dále jen „“), když 29. a 30.7.1999 byly učiněny dva marné pokusy o doručení zásilky do vlastních rukou právního zástupce žalobkyně a posledně uvedeného dne byla zásilka uložena na poště. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání pak uplynula dnem 17.8.1999 a odvolání podané k poštovní přepravě dne 18.7.1999, aniž bylo současně požádáno o prominutí zmeškání lhůty, je třeba posoudit jako opožděné.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně zastoupena advokátem včas dovolání s tím, že odvoláním napadený rozsudek nebyl řádně doručen v souladu s ustanovením , neboť v době doručování písemnosti se adresát nezdržoval v místě bydliště. V době doručování napadeného rozsudku byl právní zástupce žalobkyně na dovolené ve Š., kde byl do 1.8.1999 na pobytovém zájezdu a pak ještě dva dny cestoval vlastním vozem zpět. Rozsudek si vyzvedl na poště dne 5.8.1999 a odvolání podal k poštovní přepravě dne 18.8.1999. Z výše uvedeného vyplývá, že patnáctidenní lhůta k podání odvolání začala běžet až od převzetí zásilky. Odvolání bylo tedy podáno včas. Přípustnost dovolání opírá dovolatelka o ustanovení , případně též o ustanovení a uplatňuje dovolací důvody dle ustanovení , c) a d) Vzhledem k výše uvedenému, navrhuje dovolatelka, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté hlavy první bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Pokud jde o dovolatelkou uplatňovaný dovolací důvod dle - že řízení je postiženo vadou dle (tzv. “zmatečností”), přičemž se dovolává vady vymezené pod písmenem f) cit. ustanovení, tedy toho, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, tento důvod v projednávané věci naplněn není. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Postupem soudu v průběhu řízení v uvedeném smyslu tedy není hodnotící úsudek odvolacího soudu ohledně včasnosti odvolání (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1998, pod číslem 42).

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Po obsahové stránce (co do nesouhlasu se závěrem, že odvolání bylo podáno opožděně), jsou dovolací námitky podřaditelné především dovolacímu důvodu podle , jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle obsahu spisu byl první pokus o doručení rozsudku soudu prvního stupně zástupci žalobkyně učiněn 29.7.1999 a po výzvě byl bezvýsledně opakován dne 30.7.1999, kdy byla písemnost (s účinky doručení dnem 2.8.1999) uložena na poště; zástupce žalobkyně písemnost posléze převzal osobně dne 5.8.1999 (jak je patrné i z dokladů pošty na čl. 100 -103).

K prokázání důvodů dovolání nabídla žalobkyně dovolacímu soudu k důkazu potvrzení cestovní kanceláře S.T. ze dne 15.3.2000.

Důkaz toutou provedl Okresní soud v Bruntále dne 28.8.2001. Z potvrzení cestovní kanceláře dovolací soud zjistil, že zástupce žalobkyně se ve dnech 16.7.1999 až 1.8.1999 zúčastnil zájezdu pořádaného výše uvedenou kanceláří. Námitka žalovaného, že naě je nečitelný podpis a není zde uvedeno jméno a funkce osoby, která toto potvrzení vystavila, pravost a správnost údajů vě obsažených nezpochybňuje. Totéž platí i připomínce žalovaného, že potvrzovaná délka pobytu je kratší než je obvyklé.

Podmínkou, bez které závěr o náhradním doručení písemnosti určené do vlastních rukou neobstojí, je, že adresát písemnosti (který nebyl zastižen) se v době doručování v místě doručení zdržuje (srov. , větu první, ). Obsah cit.y ovšem dokládá, že zástupce žalobkyně se v době rozhodné pro doručení (při prvním pokusu o doručení dne 29. 7. 1999) v místě doručení nezdržoval. Převzal-li poté písemnost na poště 5.8.1999, je dovolání podané poštovní přepravě dne 18.8.1999 z hlediska běhu odvolací lhůty ( ) včasné a dovolací důvod dle byl uplatněn právem. Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, 2 a 5 ).

Právním názorem dovolacího soudu o včasnosti odvolání je odvolací soud vázán (, věta druhá, ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (, věta třetí, ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. září 2001

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.

předsedkyně senátu