Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 244/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 16. 10. 1998, čj. - 72 zcela vyhověl žalobě na zaplacení části ceny díla za vyhotovení barevných diapozitivů, když žalovanou zavázal k zaplacení částky Kč 56 600,- s přísl. (bod I. výroku), k náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a k náhradě svědečného (bod III. výroku). Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru o existenci platně uzavřené smlouvy o dílo podle ust. § 536 a násl. obchodního zákoníku a o platném odstoupení žalobce od smlouvy po prodlení objednatele se zaplacením ceny díla, a proto přiznal žalobci žalobou uplatněný nárok podle ust. § 548 odst. 2 obchodního zákoníku.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalované shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v jeho výrocích označených jako I. a II. a zrušil tento rozsudek v jeho výroku pod bodem III. a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a zamítl návrh na připuštění dovolání. Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním posouzením věci. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalovaná částka, zahrnující časově vyúčtovanou odměnu a vynaložené náklady, představuje část sjednané ceny díla a nepřekračuje částku, kterou byl žalobce oprávněn požadovat podle ust. § 548 odst. 2 obchodního zákoníku. V závěru rozsudku odvolací soud odůvodnil zamítavý výrok o návrhu žalovaného na připuštění dovolání v otázce aplikace ust. § 548 odst. 2 obchodního zákoníku na žalobní nárok žalobce s tím, že tuto otázku nepovažuje za otázku závažnou, která by měla po právní stránce zásadní význam.

Dovoláním ze dne 20. 6. 2000 napadla žalovaná rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně a dále v rozsahu navazujících výroků. Přípustnost dovolání odvozovala z ust. (dále jen „ “), za dovolací důvod označila důvod uvedený v ust. Nesprávné právní posouzení, na němž rozsudek odvolacího soudu spočívá, spatřovala ve dvou směrech: jednak zpochybňovala vznik a existenci samotné smlouvy o dílo a jednak vznesla námitky k aplikaci ust. obchodního zákoníku na předmět žaloby, jak ji určil žalobce vylíčením rozhodných skutečností a petitem. Dovolatelka se domnívá, že žalobě podle ust. obchodního zákoníku nesvědčí právní titul, ze kterého žalobce svůj právní nárok vymáhá. Žalobní částka totiž nezohledňuje dílo jako výsledek, ale pouze cenu materiálu a časovou zaneprázdněnost, což se přibližuje otázce náhrady škody, aniž by tak bylo vzato v úvahu, že hodnota díla je plně v dispozici žalobce. Zákonné znění vyjma věty poslední odst. 2 obchodního zákoníku podle dovolatelky nepřipouští modifikaci směrem nahoru a dolů. Požaduje-li v daném případě žalobce částku nižší, nejedná se o plnění dle tohoto ustanovení a předmět sporu pozbývá určitosti natolik, že tak, jak je uveden, není možno o něm jednat a bylo by na místě věc zastavit, popř. žalobu v plném rozsahu zamítnout. V závěru svého dovolání žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání připustil, napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení a současně odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud nejprve konstatoval, že dovolání bylo podáno za podmínek a s náležitostmi stanovenými v ust. a a 2 ve znění platném do 31. 12. 2000 s ohledem na část dvanáctou, hlavu I, bod 17. , podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, přičemž za dovolatelku jednal pověřený zaměstnanec s právnickým vzděláním.

Podle ust. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Nejvyšší soud proto dále zkoumal, zda je dovolání přípustné. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu lze podat dovolání pouze v případech taxativně stanovených v ust. , a a 2

Existenci vad řízení, uvedených v ust. , Nejvyšší soud ze spisu neshledal a dovolatelka ji ani netvrdila. Proto podle tohoto ustanovení není odvolání přípustné.

Podle ust. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se však v dané věci nejedná a proto dovolání není přípustné ani podle tohoto ustanovení .

Dovolání není přípustné ani podle ust. , neboť odvolací soud návrh žalované na připuštění dovolání zamítl.

Zbývalo konečně posoudit podmínky přípustnosti dovolání podle ust. , na které žalovaná v dovolání odkazovala. Podle tohoto ustanovení nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu musí mít zásadní význam po právní stránce především z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec, musí být tedy významné nejen pro konkrétní projednávanou věc, ale musí mít i obecný dopad na případy obdobné povahy. Z tohoto pohledu má zásadní význam zpravidla tehdy, jestliže řeší právní otázku, která judikaturou vyšších soudů nebyla vyřešena nebo jejíž výklad se v judikatuře těchto soudů dosud neustálil nebo jestliže odvolací soud posoudil určitou právní otázku jinak než je řešena v konstantní judikatuře vyšších soudů, tedy představuje -li v tomto směru odlišné řešení této právní otázky.

Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu v otázce, jak ji žalovaná vymezila v návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání, má po právní stránce zásadní význam. Otázka, zda žalovaná pohledávka je v tomto případě pohledávkou na zaplacení ceny díla, jíž svědčí právní titul podle ust. § 548 odst. 2 obchodního zákoníku, je otázkou posouzení konkrétních skutkových okolností daného sporu, kterou navíc odvolací soud i soud prvního stupně posoudily v souladu s konstantní judikaturou, když nepřisvědčili nedůvodné námitce žalované, že ust. § 548 odst. 2 obchodního zákoníku nelze aplikovat v případě, domáhá-li se objednatel žalobou po zhotoviteli částky nižší, než na kterou má podle tohoto ustanovení nárok.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné ani podle ust. Rovněž není dovolání přípustné do souvisejícího výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, majícího podle ust. povahu usnesení, neboť jej nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ust.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné, musel Nejvyšší soud podle ust. ve spojení s ust. dovolání odmítnout.

Pro odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle ust. neshledal Nejvyšší soud důvod.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. v návaznosti na ust. a , neboť žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobci prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 18. září 2001

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á, v. r.

předsedkyně senátu