Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 282/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 300 Kč od 16. 11. 2013 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 6 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 300 Kč od 16. 11. 2013 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba uzavřela za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku s žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 5 000 Kč na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 300 Kč do 15. 11. 2013. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a na dlužnou částku ničeho neuhradil. Následně přešla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.
5. Z nepodepsané Smlouvy o úvěru ze dne 15. 10. 2013 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba měla poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se měl žalovaný zavázat vrátit do 15. 11. 2013 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 300 Kč.
6. Z otisku řádku účetní operace soud zjistil, že z neurčeného účtu, neurčeného majitele, měla být dne 16.10.2013 poukázána na účet č. bankovní účet platba ve výši 5 000 Kč s poznámkou odesilatele jméno příjmení.
7. Z přípisu právnická osoba ze dne 19. 1. 2021 má soud za prokázané, že majitelem účtu č. bankovní účet je osoba odlišná od osoby žalovaného.
8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč právě žalovanému.
10. Předně soud poukazuje, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalovaného ke smlouvě není připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Tedy žalobkyně soudu označenými a předloženými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z důkazů předložených soudu nemá soud prokázané, zda, a pokud ano, kdo odeslal částku 5 000 Kč na účet č. bankovní účet, neboť tuto skutečnost žalobkyně prokazovala výlučně otiskem účetní operace, aniž by bylo možné zjisti, jak tento otisk vznikl. Žalobkyní navrženými důkazy nebylo rovněž prokázáno, že by tvrzené plnění bylo poukázáno ve prospěch žalovaného, když uvedený účet patří osobě od žalovaného odlišné. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání soudu omluvila, soud nemohl při jednání žalobkyni poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. , že musí navrhnout takové důkazy, jimž prokáže své tvrzení o uzavření uvěrové smlouvy a poskytnutí úvěru žalovanému. Žalobkyně tak z důvodů stojících na její straně nedoplnila svá skutková tvrzení a nepředložila důkazy, jež by její tvrzení osvědčily.
11. Za situace, kdy žalobkyně v řízení neprokázala, že by byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, že nabyla pohledávku za žalovaným od právní předchůdkyně žalobkyně a že žalovaný přijal skutečně úvěr ve výši 5 000 Kč, soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.)
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).