Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 364/2020-32
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 306,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 4 806,9 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 306,9 Kč od 17. 1. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 4 806,9 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 306,9 Kč od 17. 1. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 9 306 Kč s příslušenstvím. Tato částka má představovat nesplacenou jistinu úvěru ve výši 4 500 Kč a nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 806 Kč, které žalobkyně požaduje na základě smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena dne 18. 12. 2018 mezi žalovaným a původní věřitelkou, právnická osoba (žalobkyně měla pohledávku za žalovaným nabýt na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 9. 2019).
2. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právnická osoba, uzavřeli dne 17. 12. 2018 prostředky elektronické komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno. Dne 18. 12. 2018 zaplatila právnická osoba, převodem na účet žalovanému částku 4 500 Kč. Dne 2. 4. 2020 uzavřely právnická osoba, a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, v příloze v seznamu postoupených pohledávek je uvedena m. j. pohledávka za žalovaným. Dne 27. 6. 2020 zaslala právnická osoba, žalovanému oznámení o postoupení pohledávek a žalobkyně mu zaslala výzvu k úhradě do tří dnů.
3. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru žalovanému posuzovala jeho schopnost úvěr splácet, a to„ výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji“, dále že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. K prokázání uvedených tvrzení žalobkyně nenavrhla žádný důkaz. Na písemnou výzvu soudu, nechť uvede, jaké konkrétní příjmy a výdaje žalovaného brala původní věřitelka v úvahu, zda údaje o příjmech a výdajích nějak ověřovala, zda o tom uchovala dokumenty nebo kopie dokumentů, žalobkyně nereagovala, k ústnímu jednání soudu se nedostavila, omluvila se.
4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba proti GK, C číslo).
6. Tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nejsou dostatečná.
7. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, anonymizována tři slova proti jméno příjmení a další, C -449/13; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).
8. Žalobkyně přitom netvrdila, že by původní věřitelka jakkoliv ověřovala tvrzené příjmy (a pravidelné výdaje) žalovaného.
9. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný je proto povinen uhradit pouze částku 4 500 Kč, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy.
10. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (číslo odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.)
11. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 4 500 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
12. Žalovaný v řízení netvrdil nic o své majetkové situaci a o svých poměrech, soud proto lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na nařízení exekuce.