Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1474/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A) M. B., B) V. B., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) P. f. Č. r., 2) S. v. a k. a 3) F. B., o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. -20, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 22. března 2001, čj. -128, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v České Lípě (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 8. září 2000, čj. -20, zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zajistit průchodnost vody z vodovodního řadu do přípojky k domu čp. 36 ve S. Š., a to uvolněním kohoutu či ventilu přívodu ve vodovodní šachtě na pozemku 3. žalované p. č. 515/1 (od 1. 6. 2000 p. č. 248) v katastrálním území S. Š., obec Z., okres Č. L. a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud odvolací usnesením ze dne 22. března 2001, čj. -128, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, ve kterém tvrdí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uvedli, že stavba vodovodní přípojky k domu čp. 36, který je ve vlastnictví žalobců, byla povolena odborem výstavby bývalého Okresního národního výboru v Č. L. jako součást stavby dvojdomku. Tím byl prokázán počátek odběru pitné vody, minimálně od roku 1971, a s přihlédnutím k nepřetržitosti odběru bylo právo čerpání vydrženo. Odvolací soud se otázkou vydržení práva nezabýval. Dovolatelé mají za to, že lze uložit povinnost zajistit průchodnost vody do přípojky, neboť přerušením dodávky pitné vody k 29. 6. 2000 bylo zasaženo do jejich vlastnického práva k vodovodní přípojce a mohou se proto dožadovat, aby dodávky vody byly uvedeny v předešlý stav. Dodávají, že druhá žalovaná nebyla oprávněna omezit či přerušit dodávku pitné vody pro údajné přenechání odběru pitné vody třetí žalované bez souhlasu dodavatele dalšímu uživateli, neboť na vodoměr jsou napojeni další občané z obce Š. Dodávka pitné vody byla žalobcům zastavena 29. 6. 2000 a bylo jim tak znemožněno užívání jejich nemovitostí v souladu se zdravými životními podmínkami, a proto je přerušení dodávky vody výkonem práva provedeným v rozporu s dobrými mravy. Navrhují, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů, platných k 31. 12. 2000 (část dvanáctá, hlava první, bod 17. ), tedy podle (dále jen „“) ve znění před novelou provedenou tímto zákonem a zjistil, že dovolání není přípustné.

Podle odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení , a .

Podle je přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně. To však neplatí, jde-li mimo jiné o usnesení o předběžném opatření, jak je tomu v daném případě. Proto podle tohoto ustanovení není dovolání přípustné.

Podmínky stanovené v dovolání v dané věci rovněž nesplňuje, neboť usnesení o předběžném opatření, ani usnesení odvolacího soudu, které je potvrzující, nejsou usneseními ve věci samé, a podle tohoto ustanovení může být dovolání připuštěno jen proti rozhodnutí ve věci samé. Navíc odvolací soud výrokem svého rozhodnutí nevyslovil přípustnost dovolání ( odst. l ) a žalobci návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodali ( ).

Pokud jde o přípustnost dovolání podle , nutno uzavřít, že vady řízení ve smyslu , k nimž je dovolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ustanovení ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou. Dovolatelé sice napadají rozhodnutí odvolacího soudu „v souladu s ustanovením odst. l písm. d) a f) a pro jeho obsahovou zmatečnost“, avšak ani jednu z uvedených podmínek přípustnosti v dovolání nekonkretizovali. Tyto vady řízení nebyly ostatně z obsahu spisu zjištěny.

Dovolání žalobců proto bylo jako nepřípustné odmítnuto ( a ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobci nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalovaným žádné prokazatelné náklady nevznikly (, , a ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. září 2001

JUDr. Jiří S p á č i l , CSc., v. r.

předseda senátu