Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 313/2020-41
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 11 356 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 356 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 802,85 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 071 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 356 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 802,85 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 071 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 23. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení 11 356 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 802,85 Kč, který odpovídal zákonné sazbě z částky 8 000 Kč od 8. 10. 2018 do 19. 11. 2019, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným 7. 9. 2018. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě do 7. 10. 2018, tento svůj závazek však nesplnil. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla následně jejím právním předchůdcem postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 256 Kč účtované za prodlení žalovaného se splacením úvěru, jejíž výše odpovídala sjednané denní sazbě 0,1 % z částky 8 000 Kč za dobu od 8. 10. 2018 do 19. 11. 2019. V žalobě si dále v položce označené jako„ kapitalizovaný úrok“ nárokovala paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kdy tato náhrada představovala dva poplatky za upomínky po 50 Kč. V neposlední řadě požadovala shora uvedený zákonný úrok z dlužné jistiny úvěru.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto souhlas účastníků s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 7. 9. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí ve lhůtě 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku.
5. Z upomínek vystavených dne 17. 10. 2018 a 7. 11. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně písemně vyzval žalovaného k zaplacení jeho dluhu vzniklého ze shora uvedené úvěrové smlouvy, který zahrnoval jistinu ve výši 8 000 Kč, smluvní pokutu a poplatky za upomínky.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 9. 12. 2019, jakož i z potvrzení právního předchůdce žalobkyně o přijetí úplaty za postoupené pohledávky z 12. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla s účinností ke 12. 12. 2019, tj. ke dni zaplacení úplaty za postupované pohledávky, postoupena na žalobkyni.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně informován, přičemž byl zároveň vyzván k zaplacení dluhu ve výši 11 364 Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobkyně ve lhůtě 10 dnů od obdržení oznámení.
8. Z předžalobní upomínky ze 7. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě svého dluhu opakovaně vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně.
9. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 7. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit ve lhůtě do 7. 10. 2018. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. Právní předchůdce žalobkyně ve dvou případech písemnou upomínkou vyzval žalovaného k zaplacení dluhu vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy a následně s účinností ke 12. 12. 2019 postoupil svou pohledávku ze smlouvy na žalobkyni, což také žalovanému písemně oznámil. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k plnění ještě prostřednictvím předžalobní výzvy svého zástupce.
10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).
11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ke vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému jistinu úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovanému tím dle smlouvy i shora citovaného ustanovení zákona vznikla povinnost v ujednaném termínu splatnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru.
14. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, nicméně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství.
15. Bylo na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradil řádně a včas, nebo že na něj alespoň částečně plnil, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Nic z toho se však nestalo, žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vycházel z toho, že skutečně v souvislosti s předmětnou smlouvou nezaplatil ničeho. S ohledem na tuto skutečnost lze konstatovat, že právnímu předchůdci žalobkyně vznikl rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, který vyplývá přímo z textu úvěrové smlouvy. Jestliže se tedy nyní žalobkyně domáhá smluvní pokuty ve výši 3 256 Kč, která odpovídá uvedené sazbě za dobu od 8. 10. 2018 do 19. 11. 2019, činí tak zcela poprávu. Stejně tak je oprávněný i její nárok na zaplacení paušální náhrady nákladů na upomínání žalovaného ve výši 100 Kč, který se rovněž opírá o příslušné ustanovení smlouvy, přičemž žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně vystavil v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením úvěru dvě písemné upomínky, přičemž každá z nich byla dle smlouvy zpoplatněna paušální částkou 50 Kč.
16. Ze shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 11 356 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá nejen o smlouvu, ale též o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení nastalo.
17. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 271 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 221 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 071 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
18. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.