Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 258/2020

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 250 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 750 Kč spolu s

souhrnným poplatkem 4 266 Kč od 18. 9. 2009 do 12. 11. 2010 a

zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 750 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení,

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 744,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 5 250 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 750 Kč spolu s souhrnným poplatkem 4 266 Kč od 18. 9. 2009 do 12. 11. 2010 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 750 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 744,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce číslo dne 18. 9. 2009. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 186 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 11. 2010. Žalovaný nesplácel řádně a včas, na svůj dluh uhradil pouze 750 Kč a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 6 000 Kč a na dlužném poplatku 4 266 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne 18. 9. 2009 úhrady částky 6 000 Kč na jistině, na dlužném souhrnném poplatku (kapitalizovaný úrok) 4 266 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 6 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.

Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a právnická osoba S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na tuto společnost, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně tato postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 14. 9. 2018.

Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně obsaženým v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel se právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o půjčce číslo dne 18. 9. 2009, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 5 016 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 11 016 Kč v 59 týdenních splátkách po 186 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky (Smlouva o půjčce ze dne 18. 9. 2009, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil na svou pohledávku celkem 750 Kč.

5. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc září 2009 má soud za prokázané, že v daném měsíci činila u spotřebitelských půjček uzavíraných na období 1 až 5 let průměrná úroková sazba 14,6 % ročně.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností od 24. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 14. 9. 2018, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne 19. 9. 2018.

7. Z výzvy k plnění ze dne 5. 5. 2020 a podacího archu ze dne 7. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

8. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2009, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení , , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31.12.2013 (dále jen„ “), a to s ohledem na ustanovení , .

9. Podle platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

10. Podle účinného do 31.12.2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Ve smyslu ustanovení a 2 , , účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je , ve znění pozdějších předpisů.

12. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo po 1.1.2014, je třeba na daný vztah nutno aplikovat , , ve znění účinném od 1.1.2014. Podle ustanovení a o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

13. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

14. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí.

15. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 6 000 Kč) a dále poplatek 5 016 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 224,28 %. v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 čj. (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti 1 rok až 5 let soud ze systému České národní banky – ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytnutých bankami na spotřebu domácností v ČR v září 2009 činila 14,6% ročně. Sjednaný úrok ve výši 224,28 % ročně pak je více než 16krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení . Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení ve spojení s  obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

16. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 6 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 750 Kč, výše dlužné částky činí 5 250 Kč, kterou je žalovaný povinným uhradit spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 5 250 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení stanoveným v souladu s ustanovením o. z. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I.).

17. Ve zbytku, tj. v rozsahu částky na dluh žalovaným uhrazené a požadovaného souhrnného poplatku, soud žalobu zamítl.

18. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnného poplatku) žalobu zamítl (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 744,5 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).