Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 251/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 742,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o žalobě se zastavuje v rozsahu nároku na úhradu:
obchodního úroku ve výši 30 % ročně z částky 502,48 Kč od 28. 10. 2006 do 21. 6. 2019,
úroku ve výši 6 % ročně z částky 502,48 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a
zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 742,48 Kč od 28. 10. 2006 do 31. 12. 2006 a od 1.1.2007 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
II. Žalovaný je povinen, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni 742,48 Kč spolu s
úrokem ve výši 24 % ročně z částky 502,48 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení,
kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1,1 Kč a a nadále běžícím
o) ve výši 8,75 % ročně z částky 742,48 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019,
o) 9,00 % ročně z částky 742,48 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a
o) od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení o žalobě se zastavuje v rozsahu nároku na úhradu: obchodního úroku ve výši 30 % ročně z částky 502,48 Kč od 28. 10. 2006 do 21. 6. 2019, úroku ve výši 6 % ročně z částky 502,48 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 742,48 Kč od 28. 10. 2006 do 31. 12. 2006 a od 1.1.2007 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. II. Žalovaný je povinen, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni 742,48 Kč spolu s úrokem ve výši 24 % ročně z částky 502,48 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1,1 Kč a a nadále běžícím o) ve výši 8,75 % ročně z částky 742,48 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019, o) 9,00 % ročně z částky 742,48 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 a o) od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 742,48 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 14. 10. 2004 Smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu, na základě měl žalovaný možnost čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku běžného účtu až do limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný však povolený debet přečerpal, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek, a tak právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek ve výši 4 700 Kč převedla dne 21. 4. 2006 na úvěrový účet č. bankovní účet, kdy žalovanému bylo umožněno jeho splácení a vedle debetního zůstatku byl povinen uhradit úroky a poplatky dle sazebníku. Žalovaný však na dlužnou částku nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně tak ke dni 27. 10. 2006 pohledávku zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 742,48 Kč s příslušenstvím specifikovaným pod výrokem č. I. a II. tohoto rozsudku, žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky dne 8. 4. 2020, a přesto žalovaný neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně svým doplněním žaloby doručeným soudu dne 16. 2. 2021 vzala svoji žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu v částečně zpět, a to ještě před zahájením jednání ve věci, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., a řízení výrokem pod bodem I. tohoto rozhodnutí částečně zastavil.
4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci se k výzvě nevyjádřili, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 10. 2004 smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, na základě které mu byl zřízen účet č. bankovní účet, včetně povoleného debetního zůstatku na běžném účtu anonymizováno, na základě něhož byl žalovaný oprávněn přečerpat zůstatek na běžném účtu o 5 000 Kč, s tím, že záporný zůstatek bude úročen sazbou 24% ročně (viz. Smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 14. 10. 2004, Dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 14. 10. 2004, Žádost o povolení debetního zůstatku anonymizováno, Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně). Na uvedeném účtu žalovanému vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek na účtu, který byl žalovaný povinen vyrovnat, a který narůstal o úrok z prodlení a poplatky (Sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně). Jelikož žalovaný neuhrazenou debetní částku neuhradil, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně celou pohledávku přípisem ze dne 27. 10. 2006 a vyzvala žalovaného k její neprodlené úhradě a zároveň celou pohledávku ve výši 4 821,22 Kč, včetně úroku z prodlení převedla na úvěrový účet č. bankovní účet (viz. Vyčíslení pohledávky ze dne 27. 10. 2006). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 3. 7. 2019 (viz. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, Dohoda o úplatě, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019). Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 18. 6. 2019, činila pohledávka za žalovaným celkem částku ve výši 743,58 Kč sestávající se ze zůstatku úvěru ve výši 502,48 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1,1 Kč a z poplatků ve výši 240 Kč (viz. Sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně, vyjádření žalobkyně ze dne 16. 2. 2021). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání (viz. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 4. 2020, včetně podacího lístku ze dne 8. 4. 2020), avšak žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho.
7. Protože se mezi účastníky jedná o vztah ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena v roce 2013, je třeba na posuzovaný případ aplikovat s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ ObchZ“).
8. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. se tímto zákonem řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.
9. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel na požádání dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 ObchZ lze za sjednání závazku věřiteli poskytnout na požádání peněžní prostředky, sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 506 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Podle ustanovení § 365 ObchZ je dlužník v prodlení, jestliže neplní svůj závazek řádně a včas, a to do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části, není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nesplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění, úroky z prodlení není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb.
10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně uzavřela se žalovaným dne 14. 10. 2004 smlouvu o běžném účtu, dle které se mu zavázala zřídit osobní účet. Jelikož žalovaný přečerpal prostředky na tomto účtu, měl k němu sjednán povolený debet s limitem do výše 5 000 Kč s úrokem z čerpaného debetu ve výši 24 % ročně a stav konta přesto nevyrovnal, banka oprávněně a v souladu s obchodními podmínkami smlouvu vypověděla, pohledávku převedla na svůj úvěrový účet a dluh úročila úrokem z prodlení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný pak zůstal v řízení nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení částky ve výši 743,58 Kč. Soud vedle částky 743,58 Kč přiznal žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1,1 Kč a zákonné úroky z prodlení v zákonné výši z částky 743,58 Kč ročně od 22. 6. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu v částečně zpět, a to ještě před zahájením jednání ve věci, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., a řízení výrokem pod bodem I. tohoto rozhodnutí částečně zastavil.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) neboť s ohledem na rozsah zpětvzetí žaloby co do obchodního úroku ve výši 30% ročně od 28.1.02016 do 21.6.2019 z částky 502,48%, tedy v rozsahu, který několikanásobně převyšuje částku v žalobě přiznanou, byl úspěšnějším účastníkem řízení žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Proto soud nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z nich (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).