Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (25)No categories available
9 C 12/2021
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Cízlovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
právně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 82 630 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 24 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 24 968 Kč od datum do zaplacení a dále se smluvní pokutou ve výši 27 500 Kč a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 162 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 162 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 529 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 24 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 24 968 Kč od [datum] do zaplacení a dále se smluvní pokutou ve výši 27 500 Kč a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 162 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 162 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 529 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 55 130 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 27 500 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo (dále také„ zápůjčka“), kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce půjčil žalovanému částku ve výši 55 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 94 754 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 39 754 Kč, představující úroky ve výši 9 592 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 12 600 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 562 Kč), a to v pravidelných 18ti měsíčních splátkách po 5 265 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 39 624 Kč a žalobce tak požaduje částku ve výši 55 130 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného požaduje dále žalobce smluvní pokutu ujednanou dle čl. 16 smlouvy ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kterou však s ohledem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, omezuje toliko co do výše ½ poskytnuté jistiny a na sjednané smluvní pokutě tak žalobce požaduje toliko 27 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že žalovaný a žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal částku 34 300 Kč a částka 20 700 Kč pak byla v souladu se smluvním ujednáním účastníků použita na splacení - refinancování – dřívějšího dluhu ze smlouvy o zápůjčce číslo s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 94 754 Kč (tj. jistinu navýšenou o poplatek v celkové výši 39 754 Kč, představující úroky ve výši 9 592 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 12 600 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 562 Kč), a to v pravidelných 18ti měsíčních splátkách po 5 262 Kč. Ve smluvních podmínkách si žalovaný a žalobce ujednali mimo jiné i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobce před podáním žaloby. Z nijak nerozporovaného tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 39 624 Kč.
5. příjmení mezi účastníky řízení posoudil soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právní úpravy účinné v době vzniku závazkového vztahu. Pokud jde tedy o předmětnou zápůjčku, postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, konkrétně dle § číslo, § číslo odst. 1 věta prvá, § číslo věta prvá, § 547, § 580 odst. 1, § 513 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dále podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 1813 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením potvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.
12. Podle § 122 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.
13. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
14. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy na základě zápůjčky předchůdce žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 55 000 Kč, kdy část /tj. 34 300 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy a další část /tj. 20 700 Kč byla dle dohody účastníků použita na splacení dřívějšího dluhu z jiné smlouvy. Žalovaný se pak zavázal zaplatit úroky ve výši 9 592 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 12 600 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 17 562 Kč.
17. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok ve výši cca 17,44 % v podobě částky 9 592 Kč, lze považovat za souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný.
18. Pokud jde o ujednaný poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši celkem 30 162 Kč, tedy ve výši cca 54,84 % z jistiny zápůjčky, má soud za to, že fakticky těmito poplatky, jejichž důvodnost žalobce nijak neprokázal, žalobce skrytě a nepřiměřeně navýšil smluvené úroky na cca 72,28 % z jistiny v případě smlouvy o zápůjčce. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. S ohledem na uvedené posoudil soud ujednání smlouvy o poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a o poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení jednoznačně, jako ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou tedy absolutně neplatná podle ustanovení § číslo věta prvá a § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Takto sjednaná výše úplaty se stala pro žalovaného hrubě nevýhodná a byla sjednána v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). To však neznamená, že smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť soud má za to, že výše uvedená smluvní ujednání lze v souladu s § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017, případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017.
19. Platby v částce 39 624 Kč, které žalovaný dle nijak nerozporovaného tvrzení žalobce celkově na předmětnou pohledávku uhradil, soud započetl nejprve na příslušenství dluhu, tedy na smluvní úrok ve výši 9 592 Kč a ve zbylé části 30 032 Kč na jistinu zápůjčky ve výši 55 000 Kč a uložil žalovanému uhradit žalobci částku ve výši 24 968 Kč se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jdoucím od prodlení žalovaného do zaplacení, přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci v souladu s uplatněným nárokem i platně sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, modifikovanou ku prospěchu žalovaného a v souladu se zákonnou úpravou § 122 odst. 2 věta prvá a § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, co do výše ½ poskytnuté jistiny, tedy smluvní pokutu ve výši 27 500 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývající části, tedy co do částky 30 162 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 30 162 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu z důvodu rozporu s dobrými mravy dle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zamítnul.
20. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř., podle zásady úspěchu ve věci, kdy soud vyšel z toho, že celková částka předmětu sporu byla 82 630 Kč (tj. 55 130 Kč + 27 500 Kč). Žalobce byl úspěšný co do částky ve výši 52 468 Kč (tj. 24 968 Kč + 27 500 Kč). Naopak žalovaný byl úspěšný co do částky ve výši 30 162 Kč, tedy co do částky, pro kterou byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Lze tedy konstatovat žalobce byl v této věci úspěšný do výše cca 63 % a po odečtu neúspěchu v rozsahu cca 37 % má nárok na 26 % celkových nákladů řízení. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 4 132 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 4 420 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu), dále z dále z 3x režijního paušálu po 300 Kč dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 2 973,60 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 21 265,60 Kč a s ohledem na poměr úspěch ku neúspěchu tak, jak je výše uvedeno, má žalobce nárok na zaplacení 26 % celkových nákladů řízení, tedy částky ve výši 5 529 Kč Lhůta k plnění nákladů řízení byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, který bude o odvolání rozhodovat, a to písemně s odůvodněním ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (dle zákona č. 120/2001 Sb.).