Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tz 191/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 12. 11. 1992, sp. zn. , bylo rozhodnuto tak, že podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zák. se upouští od potrestání obviněného V. Š., a to při nezměněném výroku o jeho vině trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 tr. zák. ve znění zák. č. 140/1961 Sb. v rozsudku býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 10. 1976, sp. zn. . Rozsudek ze dne 12. 11. 1992, sp. zn. , nabyl právní moci dnem vyhlášení v řízení před býv. Vojenským obvodovým soudem v Brně jako soudem prvního stupně.

Ministr spravedlnosti podal dne 1. 8. 2001 ve prospěch obviněného V. Š. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 12. 11. 1992, sp. zn. 1 Rtv 48/92. Za nesprávný označil výrok o vině obviněného trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 tr. zák. ve znění zák. č. 140/1961 Sb. Navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních § 2 odst. 6 tr. ř., § 269 odst. 1 tr. zák. ve znění zák. č. 140/1961 Sb., , aby zrušil napadený rozsudek a aby dále postupoval podle tr. ř., tj. aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci, nebo podle tr. ř., tj. aby sám ve věci meritorně rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost výroku napadeného rozsudku, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že napadeným rozsudkem zákon porušen nebyl.

Býv. Vojenský obvodový soud v Brně rozhodoval napadeným rozsudkem v řízení, které bylo vedeno jen ohledně trestu, a upustil od potrestání obviněného za situace, kdy o vině bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem ze dne 13. 10. 1976, sp. zn. . V rehabilitačním řízení konaném podle byl totiž rozsudek ze dne 13. 10. 1976, sp. zn. , pravomocně zrušen podle cit. zák. výslovně jen ve výroku o trestu, a to usnesením býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 24. 9. 1992, sp. zn. 1 Rtv 48/92. Takto učiněné rozhodnutí v rehabilitačním řízení mělo mimo jiné ten účinek, že výrok o vině obviněného v rozsudku ze dne 13. 10. 1976, sp. zn. , zůstal nedotčen a nadále je v právní moci. Další řízení, z něhož vzešel rozsudek ze dne 12. 11. 1992, sp. zn. , proti němuž podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona, tudíž nebylo řízením, v kterém by se jakkoli rozhodovalo o vině obviněného. Šlo o řízení, v němž bylo rozhodováno pouze o trestu, a pokud býv. Vojenský obvodový soud v Brně podle tr. zák. upustil od potrestání obviněného, nijak tímto rozhodnutím neporušil zákon, zejména ne v neprospěch obviněného.

Jestliže ministr spravedlnosti chtěl dosáhnout toho, aby Nejvyšší soud přezkoumal správnost výroku o vině a aby zrušil výrok o vině, měl stížnost pro porušení zákona podat proti tomu rozhodnutí, kterým bylo o vině pravomocně rozhodnuto. To znamená, že ji měl podat proti rozsudku býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 10. 1976, sp. zn. , resp. proti té jeho části, která je dosud v právní moci.

Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona odkázal na to, že soudní rehabilitaci podle nelze zužovat jen na výrok o trestu a ponechat bez povšimnutí výrok o vině. Pokud tím ministr spravedlnosti chtěl vyjádřit své mínění, že v rehabilitačním řízení bylo postupováno nesprávně v tom, že výrok o vině v původním odsuzujícím rozsudku nebyl zrušen, měl stížnost pro porušení zákona podat proti pravomocnému usnesení býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 24. 9. 1992, sp. zn. , jímž byl původní odsuzující rozsudek zrušen pouze ve výroku o trestu a jímž tak zůstal nedotčen výrok o vině.

Nejvyšší soud z podnětu stížnosti pro porušení zákona podané proti rozsudku, jímž bylo upuštěno od potrestání a jímž nebylo rozhodnuto o vině, protože o vině bylo rozhodnuto jiným pravomocným rozsudkem, nemohl přezkoumávat správnost výroku o vině. Nejvyšší soud nemohl správnost výroku o vině přezkoumávat ani v rámci přezkumu řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, protože tímto řízením je jen ten úsek řízení, který následoval po právní moci rehabilitačního usnesení býv. Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 24. 9. 1992, sp. zn. 1 Rtv 48/92.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona podanou proti rozsudku, jímž bylo upuštěno od potrestání, zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. srpna 2001

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec