Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1DC29AB0F09EF0ECC1257A4E0066886A.html
HTML · 11.97 KB
No categories available
28 Cdo 1402/2001
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2001 pod č.j. 017 Co 108/2001-28 podala dovolání žalobkyně a) E. Z., s návrhem, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno. Dovolatelka namítala, že v době, kdy bylo podáno proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, byl tento rozsudek již v právní moci, protože byl již předtím doručen opatrovnici žalovaných a do podání odvolání uplynulo již téměř tři čtvrtiny roku.
Nejvyšší soud České republiky pro posuzování tohoto dovolání vycházel (stejně, jako Městský soud v Praze ) z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. Proto jsou v tomto usnesení uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou, provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. ( dále jen “o.s.ř.“).
Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou advokátem ( § 240 odst. 1 o.s.ř., § 241 odst. 1 o.s.ř. ) a opírá se o zákonem stanovený dovolací důvod ( § 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř.). Bylo však potřebné zabývat se otázkou, zda je dovolání přípustné.
Dovolatel opírá přípustnost dovolání o ustanovení § 237 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., když uvádí, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, který odvolací soud svým usnesením zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, bylo již v právní moci a proto nemohl být předmětem přezkumu odvolacího soudu.
Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2001 pod č.j. 017 Co 108/2001-28 se podává, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ( t.j. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 5. října 1999 pod č.j. 4 C 74/99-18) zrušil právě proto, že vznikly nejasnosti ohledně zastupování žalovaných. Na základě údajů zástupce žalobců, že žalovaní se v místě trvalého pobytu nezdržují a že žijí v K. došlo totiž k tomu, že soud prvního stupně žalovaným ustanovil opatrovníka, a to aniž provedl jakékoliv šetření ohledně faktického bydliště žalovaných. Adresa žalovaných v K. je uvedena ve výpisu z katastru nemovitostí, jímž soud provedl důkaz při jednání. To však soud prvního stupně patrně přehlédl a neučinil žádné kroky ke zjištění adresy žalovaných, a to ani dotazem na žalobce, právního zástupce žalobkyně či na správcovskou firmu.
Z těchto skutečností, které jsou skutkové povahy a které dovolací soud sám hodnotit nemůže (hodnocení důkazů je vyhrazeno soudům prvního a druhého stupně) je zcela nepochybně patrné, že je dosud sporná otázka, zda opatrovník byl žalovaným ustanoven důvodně; to ovšem zpochybňuje i závěr o tom, zda byly (nebo nebyly) zachovány lhůty k podání řádného opravného prostředku proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci.
Když za této situace odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení se závaznými pokyny, jak dále postupovat, nelze v současné době vycházet z toho, že ve věci samé bylo již dříve pravomocně rozhodnuto.
Proto ani dovolací soud nemohl shledat za důvodné tvrzení, že v téže věci již dříve bylo pravomocně rozhodnuto. Za tohoto stavu ovšem dovolání nesplňuje podmínku přípustnosti a nezbylo, než ho odmítnout jako nepřípustné, když se ukázalo, že dalšímu projednání věci zatím nebrání překážka věci rozsouzené a že přípustnost dovolání nelze vyvodit ani z ustanovení § 238a o.s.ř., ani z ustanovení § 239 o.s.ř. (srov. poukaz na § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které se uplatní i v řízení o dovolání).
Jiným účastníkům řízení než dovolatelce, která však v řízení o dovolání neměla úspěch, náklady řízení nevznikly. Proto bylo vysloveno, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 28. srpna 2001
JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.
předseda senátu